ČESKÝ JAZYK A KOMUNIKACE PRO 2. ROČNÍK

a)  předpona/prefix (při-volat); 
b)  přípona/sufix,  v koncové  pozici  se  souborem  koncovek  (kov-ář-sk/ý/,  kov-ář-

sk/ého/); 

c)  jen  soubor  koncovek,  tj.  formantů  vyjadřujících  i  mluvnické  vztahy  pádové  a 

osobní (tuh/ý/, tuh/ého/, staven/í/, staven/ím/); 

d)  zvratné se, si (vzít, vzít se, hrát, hrát si); 
e)  spojovací samohláska při tvoření slov skládáním (zvěr-o-kruh, bled-ě-modrý). 

 
   Koncovka plní v zásadě dvě funkce: tvaroslovnou a slovotvornou. Např. u slov jar-n/í/, 
jar-n/ího/ koncovky -í, -ího vyjadřují pád, číslo a rod (tvaroslovná funkce) a zároveň by 
bez nich bylo slovo neúplné, nesmyslné (mají tedy i funkci slovotvornou). Je-li ve slově 

6 Např. při konverzi slovního druhu (lépe slovnědruhové konverzi): slovo sytý je primárně přídavné jméno, 
ale ve větě Sytý hladovému nevěří je tentýž tvar slova podstatným jménem, a tudíž novým slovem. 

Č e s k ý   j a z y k   a   k o m u n i k a c e   2  | 15 

přítomna přípona (jar-n/í/…), splývá s koncovkou v jeden funkční celek, a proto zjednodu-
šeně hovoříme o zakončení slova (jar-ní).  
 
PRODUKTIVNÍ FORMANTY 
   Podstatná jména: 

  -ní (pro dějová podstatná jména) – surfování; 
  -tel, -ista, -ník (pro jména povolání a zaměstnání) – vydavatel, hokejista, polárník; 
  -ka, -yně (pro jména přechýlená) – manažerka, ministryně, chiruržka/chirurgyně;  
  -an (pro jména obyvatel) – Indonésan, Tahiťan, Londýňan; 
  -ost (pro jména abstraktní) – improvizovanost, provázanost, nemocnost;  
  -dlo (pro jména strojů a nástrojů) – letadlo, madlo, zdymadlo. 

    
   Přídavná jména: