ČESKÝ JAZYK A KOMUNIKACE PRO 2. ROČNÍK

příznakem); 

g)  zveličelá slova/augmentativa mají záporný i kladný příznak (psisko, babizna, chla-

pisko); 

h)  nadsázka/hyperbola má záporný i kladný příznak (ani za miliardu, šíleně fajn); 
i)  ironie  je  vyjádření,  jež  sděluje  pravý  opak  toho,  co  by  plynulo  ze základního  vý-

znamu  výroku;  v mluveném  projevu  má  typickou  intonaci  a  obyčejně  vyznívá  zá-
porně (To se ti opravdu povedlo! = přitom vůbec ne, Krásné počasí! = prší, je větrno 
a zima); 

j)  zvukově expresivní slova, jež působí citově svou zvukovou podobou (šňupat, slá-

tanina).  

/1.5/ PROMĚNY A OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY 

 
   Slovní zásoba se neustále mění. Z užívání mizí slova pojmenovávající zaniklé skutečnosti 
(žebračenka, chudobinec), naproti tomu se stále vytvářejí nová pojmenování pro předměty 
a  jevy,  které  přinesl  společenský  a  technický  pokrok.  Čeština  má  k pojmenování  nových 
skutečností k dispozici tyto způsoby: 

a)  tvoření nových slov (více v oddíle I/2 studijní příručky) 

  odvozování příponami a předponami (počítač, nadstandard) 
   skládání slov (lesostep, ropovod) 

Č e s k ý   j a z y k   a   k o m u n i k a c e   2  | 10 

  zkracování (zkratky: AV ČR – Akademie věd České republiky, zkratková slo-

va: Čedok – Česká dopravní kancelář); 

b)  spojování slov v sousloví (pákový lis, střední škola); 
c)  přejímání z jiných jazyků (astronaut, čaj); 
d)  obohacení slovního významu (jádro /atomu/, křídlo /letadla/). 

 
   K obohacování slovníku můžeme zařadit i přejímání slov z různých vrstev slovní zásoby 
a k proměnám slovníku zánik slov.  
 
OBOHACENÍ SLOVNÍHO VÝZNAMU  
   Existující  pojmenování  obohacujeme  o  nový  význam  např.  změnou  slovního  druhu. 
Např. ve spojení milý člověk je slovo milý přídavným jménem a člověk podstatným jmé-
nem.  Zpodstatněním  přídavného  jména  milý  (tj.  milenec)  dostaneme  nový  slovní  druh, 
pochopitelně podstatné jméno.  
 
PŘEJÍMÁNÍ SLOV 
   Slovní zásoba se mění, obohacuje se také přejímáním slov, a to i mezi vrstvami národní-
ho  jazyka  (např. z  nespisovného slova se  může stát spisovné),  ale především z jazyků  ji-
ných. Přejímání slov z jiných jazyků (podle toho termín přejaté slovo, nikoli nepřesné cizí 
slovo)  je  podmíněno  politickými,  ekonomickými  a  kulturními  kontakty  mezi  jazykovými 
společenstvími.  
    
   Příklady přejatých slov podle původu: