ČESKÝ JAZYK A KOMUNIKACE PRO 2. ROČNÍK

/1.6/ SLOVNÍKY  

   V kapitole  si  uvedeme  pouze  stručné  poučení  o  slovnících,  které  se  týkají  především 
slovní zásoby. Při vyučování si práci se slovníky osvojíme prakticky.  
    
   Tvorbou slovníků se zabývá lexikografie (slovníkářství). Nejdůležitějším typem slovníku 
je slovník výkladový. Jeho hlavním úkolem je vyložit významy pojmenování a slov. Sou-
časné výkladové slovníky většinou popisují spisovnou slovní zásobu.  
   Pro středoškolskou výuku češtiny jsou zásadní tyto: 

  Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), 1989, přibližně 192 000 slov; 
  Slovní spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ), 2005 a novější, 48 000 slov; 
  Lumír KLIMEŠ, Slovník cizích slov, Praha 2005, nebo podobný slovník cizích slov. 

    
   Nevýkladové slovníky ve středoškolské výuce zastupuje ortografický slovník: 

  Pravidla českého pravopisu, 1993 a novější. 

Č e s k ý   j a z y k   a   k o m u n i k a c e   2  | 12 

/2/ 

NAUKA O TVOŘENÍ SLOV 

/2.1/ TŘÍDĚNÍ SLOV VE SLOVOTVORBĚ 

   Nauka o tvoření slov je jazykovědná disciplína zabývající se způsoby tvoření slov, zákoni-
tostmi, jimiž se slovotvorba v jazyce řídí a stavbou slova z hlediska toho, jak bylo utvořeno 
a jaká je jeho výsledná podoba.  
   Slovotvorba  je  prostředek  obohacování  slovní  zásoby  o  nová  pojmenování  s novým 
významem. Mezi lexikologií a slovotvorbou není ostrá hranice. 
 
SLOVA ZNAČKOVÁ A POPISNÁ 
   Se zřetelem ke vztahu mezi lexikologií a tvořením slov rozlišujeme: 

a)  slova  značková/nemotivovaná,  která  tvoří  jádro  slovní  zásoby  a  pojmenovávají