ČESKÝ JAZYK A KOMUNIKACE PRO 2. ROČNÍK
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
a) termíny (přesné odborné názvy v jednotlivých oborech): člověk rozumný i homo
sapiens, nauka o slovní zásobě i lexikologie;
b) vlastní jména (propria – podstatná jména /i rozvitá/ označující konkrétní a jedineč-
nou osobu, zvíře, objekt, instituci, jev, dílo atp.): Jan, Jan Novák, Azor, Hradčany,
Bídníci, Kostomlaty pod Milešovkou).
MNOHOZNAČNOST (POLYSÉMIE) A MNOHOZNAČNÁ POJMENOVÁNÍ Slova, která mají podle kontextu více věcných významů, jsou slova mnohoznač-
ná/mnohovýznamová (odborně: polysémní): sladký zákusek, polibek, dívčí románek.
Polysémie vzniká vytvořením druhotných významů z významů základního/prvotního.
Polysémní pojmenování má význam základní, zpravidla nejběžnější, a významy druhotné.
K mnohoznačnosti dochází kvůli potřebě pojmenovat nově vzniklé skutečnosti (vytváření
vždy nového pojmenování by neúměrně rozšířilo slovní zásobu) a kvůli snaze pojmenovat
skutečnosti obrazně. Existují tři jazykové procesy, které mnohoznačnost vytvářejí:
a) přenášení významu pojmenování (např. u slova koruna; více v další kapitole);
b) mnohoznačnost předpon (přeskočit kapitolu – přeskočit plot);
c) převzetí slova z různých jiných jazyků (např. slovo servis – z fr. jídelní souprava,
z angl. podání/uvedení míče do hry a opravářská služba).
SOUZVUČNOST (HOMONYMIE) Homonyma jsou slova se stejnou formou, ale různým významem a původem. Na rozdíl
od polysémie však mezi homonymy neexistuje žádná přímá souvislost a jejich shodná
forma je pouze náhodná. O homonymech hovoříme i tehdy, byla-li sice daná slova pů-
vodně významově příbuzná, ale tento jejich vztah je dnes zastřený (např. kolej – železniční