ČESKÝ JAZYK A KOMUNIKACE PRO 2. ROČNÍK
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Č e s k ý j a z y k a k o m u n i k a c e 2 | 3
/I/
KAPITOLY Z ČESKÉHO JAZYKA
/1/
NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ (LEXIKOLOGIE)
/1.1/ POJMENOVÁNÍ A SLOVO
Lexikologie je jednou z jazykovědných disciplín, které se zabývají studiem pojmenování
a slova. Zkoumá významové vztahy mezi slovy, ustálená spojení slov a slovní zásobu jako
celek. S lexikologií souvisí sémantika, jež zkoumá věcné významy slov a slovních spojení,
ale i jazykových jednotek nižších (morfémů) a vyšších (vět).
POJMENOVÁNÍ Naše řeč je procesem a výsledkem dvou komunikačních aktů:
a) přiřazování jazykového výrazu určitému předmětu, jevu, vlastnosti, ději atd. – vý-
sledkem je pojmenování jako základní funkce slova;
b) uspořádávání (usouvztažňování) pojmenování do smysluplné podoby podle jistých
pravidel – výsledkem je výpověď jako základní funkce věty.
JAZYK A MYŠLENÍ VE VZTAHU K POJMENOVÁNÍ A SLOVU
Mějme na paměti, že člověk dokáže abstraktně myslet a pojmenovávat pojmy. Pro po-
jem existuje v jazyce pojmenování ve formě znaku. Nejčastějším znakem je slovo (viz dále).
Komunikace však využívá i jiných znaků než slov, např. symbolů (městský znak, dopravní
značka aj.), signálů (zvuk sirény, semafor aj.), gest a mimiky.
Pojmenování je termín širší než slovo. Jedno pojmenování (předmět, jev, děj…) může být
vyjádřeno více slovy. Např. hotelová škola – myšlením se dovtípíme, že dvěma slovy vyja-
dřujeme jedno pojmenování.
FORMA POJMENOVÁNÍ1 Formu pojmenování dělíme na jednoslovnou (slovo) a víceslovnou (sousloví, multiverbi-
zované a univerbizované výrazy, frazémy).
1 Pokud není uvedeno jinak, v dalších výkladech se výrazu pojmenování užívá ve významu slova (tj. pojmeno-
vání = slovo).