3.Struktura a složení chemických látek
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
jádra mají dostatek protonů ( p
1
1 → n
0
1 + e
+1
0 )
pozitron opouští jádro, spojí se s elektronem a vzniká z něho foton
nuklid vzniklý rozpadem + je v periodické soustavě prvků posunut o jedno
místo vlevo vzhledem k původnímu jádru ( X
Z
A
→
Y
Z−1
A + e
+1
0 )
rozpad (přeměna) -
jádra mají nadbytek neutronů ( n
0
1 → p
1
1 + e
−1
0 )
proton zůstává v jádře, elektron opouští jádro
nuklid vzniklý rozpadem - je v periodické soustavě prvků posunut o jedno
místo vpravo vzhledem k původnímu jádru ( X
Z
A
→
Y
Z+1
A + e
−1
0 )
gama záření ()
nejsilnější, podobné rentgenovému záření
elektromagnetické vlnění s velmi krátkou vlnovou délkou a vysokou energií
elektromagnetické záření podobné světlu proniká i přes betonovou desku
Elektronový záchyt nuklid vzniklý elektronovým záchytem je v periodické tabulce prvků posunut o
jedno místo vlevo vzhledem k původnímu jádru ( p
1
1 → n
−1
0 + e
0
1 )
přebytek protonů může být odstraněn i tak, že proton, který je součástí jádra
zachytí některý elektron z elektronového obalu( X
Z
A
e.z.
→
Y
Z−1
A )
Poločas rozpadu doba, za kterou se rozpadne polovina přítomných jader radioaktivního atomu
poločasy rozpadu jednotlivých nuklidů jsou rozdílné
poločas rozpadu polonia Po
84
212
za 3 10-7 sekundy
poločas rozpadu thoria Th
90
232
za 13,9 miliard let
Složení obalu záporný náboj elektrony (e-), hmotnost elektronu (9,409 10-31 kg)
klidová hmotnost je přibližně 1840x menší než hmotnost protonu
povaha částicová a povaha vlnění
stavba elektronového obalu atomu podmiňuje chemické vlastnosti prvku
elektronová hustota (poměr elektronů v určitém prostoru k objemu prostoru)
Kvantová čísla slouží k přesnému popisu elektronu
elektron se v elektronovém obalu atomu nachází v několika hladinách, jejichž
energie s rostoucí vzdáleností od jádra roste
orbital (část prostoru v okolí jádra atomu, ve kterém se elektron vyskytuje s 95%
pravděpodobností)
orbit (kruhové či eliptické dráhy po kterých se pohybují elektrony)
orbital se popisuje třemi kvantovými čísly
elektron se popisuje čtyřmi kvantovými čísly
číslo periody udává hlavní kvantové číslo valenčních orbitalů nepřechodných prvků
souborem čtyř kvantových čísel je možno jednoznačně charakterizovat kterýkoli
elektron v obalu atomu
Pauliho princip výlučnosti (v atomu nemohou existovat dva elektrony, které by měly
všechna čtyři kvantová čísla stejná)
hlavní kvantové číslo (n)
určuje energii elektronu a vzdálenost od jádra
udává příslušnost elektronu do určité vrstvy
nabývá hodnot celých kladných čísel (n = 1,2,3,4,5,6,7)
někdy čísla nahrazují písmena (n = K,L,M,O,P,Q)