4.Chemická vazba
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Chemická vazba
vzniká mezi dvěma atomy sdílením elektronového páru
každý z atomů poskytuje jeden elektron
spojení mezi jednotlivými atomy pomocí valenčních elektronů
molekula
částice chemických látek složené ze dvou nebo více atomů vzájemně vázaných
chemickou vazbou
poloha atomů v molekule i typ spojení mezi nimi je přesně definován
mohou být složeny z atomů se stejným protonovým číslem nebo z atomů, které
se liší počtem protonů
Podmínky pro vznik chemické vazby vazby se účastní valenční elektrony (musí dojít k překrytí valenčních orbitalů)
elektrony musí být uspořádány v orbitalu tak, aby se vytvořily elektronové páry
vazba vznikne, jestliže se uvolní energie (čím více energie, tím více je stabilnější)
Znázornění vazby pomocí valenční čárky (znázorňuje vazebný elektronový pár)
pomocí spojnice rámečků (spojnice znázorňuje překrytí orbitalů)
pomocí překryvů prostorových tvarů valenčních orbitalů
Energie vazby energie, která se uvolní při vzniku dané vazby (
kJ
mol
)
disociační energie (energie potřebná ke zrušení vazby)
hodnota obou energií je stejná, liší se ve znaménku
Vazebný úhel úhel, který svírají dvě vazby vycházející z téhož atomu
úhel 180° (BeCl
2), úhel 120° (BF3), úhel 109° (CH4)
Vaznost číslo, které udává počet vazeb vycházejících z jednoho atomu
jednovazný vodík, dvojvazný kyslík, trojvazný dusík, čtyřvazný uhlík
Délka vazby vzdálenost středu vázaných atomů
délka vazby klesá s násobností vazby, pevnost vazby roste s násobností
nejkratší je trojná vazba, nejdelší jednoduchá vazba
Typy chemických vazeb rozdíl elektronegativity je mírou polarity chemické vazby
kovalentní, iontová, kovová vazba
Kovalentní vazba vzniká sdílením 1, 2, 3 elektronových párů v dvojici atomů
nepolární kovalentní vazba
elektronegativita (0 x 0,4)
molekuly H
2, Cl2, O2, CH4
rozdělení vazeb podle násobnosti
jednoduchá (sdílením dvou elektronů, jednoho páru, H–H; vazba 1)
dvojná (sdílení čtyř elektronů, dvou párů, O=O; vazba 1 a 1)
trojná (sdílení šesti elektronů, tří párů, NN; vazba 1 a 2)
vazba sigma ()
největší hustota vazebných elektronů je přímo na spojnici jader atomů
vazba pí ()
největší hustota vazebných elektronů je mimo spojnici jader atomů
polární kovalentní vazba
elektronegativita (0,4 x 1,7)
elektrony jsou více přitahovány na stranu atomů s větší elektronegativitou
(elektrony se posunují a atom je nevlastní)
vznikají částečně parciální náboje (H+–Cl-)
dochází k polarizaci vazby H–Cl (elektrony u chloru mají větší elektronegativitu)
Iontová vazba elektronegativita (x 1,7)
extrémně polární, vznikají ionty s úplnými náboji (Na+–Cl-)
Kovová vazba nízká elektronegativita, týká se 80% prvků, malý počet elektronů
prvek je kovem, jestliže počet elektronů jeho nejvyšší zaplňované vrstvy, je menší