p1 a p2 prvky, vzácné plyny

CÍN, OLOVO

Výskyt

• elementární se vyskytují jen vzácně, většinou ve svých sloučeninách jako GALENIT PbS nebo KASITERIT (cínovec) SnO2

Vlastnosti a reakce

• cín je stříbrolesklý, tažný kov, který se dá válcovat na tenkou fólii – STANIOL, je odolný proti vodě, kyselinám i zásadám

• olovo je šedý měkký kov, na vzduchu se pokrývá oxidem olovnatým (chrání ho před další oxidací), nerozpustné ve zředěných kyselinách, rozpustné v kyselině dušičné

Výroba

• cín se vyrábí z oxidu cíničitého redukcí s uhlím: SnO2+ 2C  → Sn + 2CO

• olovo se vyrábí pražením galenitu na oxid olovnatý a jeho následnou redukcí:

2PbS + 3O2  → 2PbO + 2SO2

PbO + C  → Pb + CO

Použití

Cín

• cín se používá jako nezávadný kov pro styk s potravinami (pokovování vnitřního povrchu konzerv, kotlů a trubek používaných v potravinářském průmyslu)

• největší podíl cínu (35% světové spotřeby) se využívá k výrobě pájek

• cín se využívá k výrobě slitin, např. bronzu (měď + cín)

• pocínováním se chrání méně odolné kovy proti korozi (železo, měď, olovo)

Olovo

• využití jako stínění na rentgenových pracovištích (dveře pokryté olověným plechem, olověné vesty chránící pacienty a personál)

• olovo se využívá pro výrobu střeliva, olověné střely vykazují vysokou průraznost

• olověné plechy jsou využívány pro klempířské práce (oplechování komínů)

• z důvodu toxicity pro živé organismy je používání olova výrazně omezováno (výroba olovnatého benzinu, používání olovnatých pigmentů do barev, pájení konzerv za použití olovnatých pájek, výroba (resp. likvidace) olovnatých baterií)

Sloučeniny

• sloučeniny cíničité jsou stabilnější než cínaté, SnO2 se používá při výrobě smaltů

• všechny sloučeniny olova jsou jedovaté, sloučeniny olovnaté jsou stabilnější než olovičité, tetraoxid diolovnato-olovičitý Pb3O4 (suřík neboli minium) se používal k výrobě antikorozních nátěrových směsí

Vzácné plyny

PRVEK ZNAČKA Z ELEKTORNOVÁ KONFIGURACE ELEKTRONEGATIVITA HELIUM He 2 1s2 3,89 NEON Ne 10 [He]2s22p6 3,67 ARGON Ar 18 [Ne]3s23p6 3,3 KRYPTON Kr 36 [Ar]3d104s24p6 3,0 XENON Xe 54 [Kr]4d105s25p6 2,6 RADON Rn 86 [Xe]4f145d106s26p6 2,2

• prvky 18. (VIII.A) skupiny PSP neboli p6-PRVKY

• mají plně obsazené valenční orbitaly (ns2np6)

• v atomárním stavu jsou stabilní a nereaktivní (helium má pouze valenční orbital 1s2)

Výskyt v přírodě

• v nepatrném množství součástí atmosféry

• často produkty radioaktivních rozpadů nerostů, zejména helium

Vlastnosti a reakce

• za běžných podmínek jsou plynné

• jsou složeny z jednotlivých atomů, nevytvářejí molekuly

• jsou mimořádně stabilní a nereaktivní (mají zcela obsazenou valenční sféru)

• mají vysokou ionizační energii

Výroba

• získávají se jako vedlejší produkty při frakční destilaci kapalného vzduchu

• helium lze získat ze zemního plynu