p1 a p2 prvky, vzácné plyny

Karbidy

• sloučeniny uhlíku s elektropozitivnějšími prvky, jsou tvrdé, pevné, mají vysokou teplotu tání, rozlišujeme:

• iontové karbidy (s alkalickými kovy a kovy alkalických zemin) s vodou tvoří acetylen: CaC2+ 2H2O  → Ca(OH)2+ CH≡CH

• kovalentní karbidy, např. SiC (tzv. karborundum – brusný materiál), B4C

Oxidy

Oxid uhelnatý CO

• bezbarvý plyn, bez zápachu, ve vodě málo rozpustný

• vzniká hořením uhlíku za nedostatku kyslíku: 2C+ O2  → 2CO

• velmi reaktivní, silné redukční činidlo: FeCO3 + CO  → Fe + 2CO2

• připravuje se rozkladem kyseliny mravenčí: HCOOH  → CO+ H2O (nad šipkou H2SO4)

• je jedovatý, má schopnost vázat se na krevní barvivo hemoglobin, zabraňuje tak přenosu kyslíku a může dojít k zadušení

• je součástí průmyslově významných plynů: VODNÍHO PLYNU (H2, CO) a GENERÁTOROVÉHO PLYNU (N2, CO)

Oxid uhličitý

• bezbarvý, lehce zkapalnitelný plyn, bez zápachu

• vzniká při dokonalém spalování uhlíku za dostatečného přístupu vzduchu, při dýchání, tlení, hnití, kvašení (C+ O2 → CO2)

• přepravuje se v ocelových lahvích s černým pruhem

• slabé oxidační činidlo

• jeho ochlazením vzniká pevný oxid uhličitý známý jako tzv. SUCHÝ LED

• připravuje se reakcí uhličitanů se silnými kyselinami nebo jejich tepelným rozkladem:

CaCO3+ 2HCl  → CaCl2+ CO2+ H2O

CaCO3  → CaO+ CO2

• používá se při výrobě nápojů, cukru, vody, sody, kapalný se používá jako náplň do sněhových hasicích přístrojů

• jeho rozpuštěním ve vodě vzniká slabá KYSELINA UHLIČITÁ

Kyseliny

Kyselina uhličitá H2CO3

• dvojsytná, slabá, velmi nestálá kyselina, existuje jen ve vodném roztoku

• molekula kyseliny uhličité nebyla dosud izolována

• připravuje se zaváděním oxidu uhličitého do vody: CO2+ H2O → H2CO3

• vytváří dvě řady solí:

• UHLIČITANY M´2CO3 jsou ve vodě nerozpustné, kromě uhličitanů alkalických kovů a (NH4)2CO3, významné jsou K2CO3 (potaš) a Na2CO3 (soda) používané k výrobě pracích prostředků a skla

• HYDROGENUHLIČITANY M´HCO3 jsou ve vodě rozpustné, nejvýznamnější je JEDLÁ SODA NaHCO3 používaná v potravinářství a v lékařství jako užívací soda (při zvýšené kyselosti žaludečních šťáv)

• významným derivátem kyseliny uhličité je FOSGEN COCl2 (chlorid karbonylu), jedovatý, dusivý, bezbarvý plyn bez zápachu

• vzniká při hašení tetrachlorovými hasicími přístroji, byl zneužit v první světové válce jako bojový plyn

• diamid kyseliny uhličité se označuje jako MOČOVINA CO(NH2)2 – první organická sloučenina vyrobená čistě z anorganických látek, nachází se v moči savců, obojživelníků a některých ryb, používá se k přípravě hnojiv (zdroj dusíku)

KŘEMÍK

Výskyt

• hned po kyslíku druhý nejrozšířenější prvek na Zemi (25,8 hm. %), obsahuje ho třetina všech známých nerostů

• v přírodě se nachází téměř výlučně ve formě kyslíkatých anorganických sloučenin s oxidačním číslem IV jako: