VZNIK A VLASTNOSTI CHEMICKÉ VAZBY
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
toho, jak snadno vzniká anion
▪ Vyšší EA → snáze vzniká anion (nejvyšší EA VII. A skupina)
− CHEMICKÁ VAZBA:
o = soudržné síly poutající navzájem sloučené atomy v molekulách a krystalech
prostřednictvím valenčních elektronů
o Jejich podstatou je elektronová hustota valenčních elektronů v oblasti jader
vázaných atomů
o Chemické vazby vznikají a zanikají při chemických reakcích
o Vazebná energie = energie, která se uvolní při vzniku chemické vazby (roste
s rostoucí násobností vazeb mezi stejnou dvojicí atomů)
o Disociační energie = energie, kterou musíme dodat k porušení chemické vazby
o Energie vazebná a disociační mají stejnou velikost, liší se znaménkem
o Udávají se v kJ/mol
o Čím je vazebná/disociační energie větší, tím je vazba pevnější
o Délka vazby – vzdálenost jader atomů vázaných v molekule
3
Ep – potenciální energie
r – vzdálenost mezi jádry atomů
r0 – délka chemické vazby
Ev – vazebná energie
− TYPY VAZEB:
o Podle vzniku – kovalentní, iontová, koordinačně kovalentní
o Podle polarity – nepolární (rozdíl ENG < 0,4) , polární (0,4 < rozdíl ENG < 1,7),
iontová (rozdíl ENG > 1,7)
o Podle rozložení elektronů: sigma 𝜎, pí 𝜋
− Kovalentní vazba:
o Tvořena 2 elektrony s opačnými spiny, dojde k překrytí atomových orbitalů
v oblasti mezi jádry (= koligace) a nastává tak zvětšení elektronové hustoty
(elektrony jsou společné oběma orbitalům) → společně sdílený elektronový
pár
o Každý z atomů spojených kovalentní vazbou dosahuje stabilní elektronové
konfigurace nejbližšího vzácného plynu
o K překryvu atomových orbitalů může dojít různým způsobem:
▪ Na spojnici jader
Pokud je elektronový pár na spojnici jader → vazba 𝜎
Možnosti: ss, sp, sd, pp, pd, dd
▪ Mimo spojnici jader
Vazba 𝜋 – slabší než 𝜎, vazba 𝜎 je vždy spolu s vazbou 𝜋
Možnosti: pp, pd, dd
o Vaznost = počet sdílených elektronových párů (nemusí souhlasit s oxidačním
číslem)
o Pro určení vaznosti prvků 2. a 3. periody e používá oktetové pravidlo → atomy
vytvářejí tolik vazeb, aby sdílením elektronů dosáhly stabilní konfigurace
vzácného plynu
− Násobnost kovalentní vazby:
o Větší počet sdílených elektronových párů mezi 2 atomy
▪ Jednoduchá – 𝜎 – 1 elektronový pár, nejdelší a nejslabší
▪ Dvojná – 𝜎 + 𝜋 – 2 elektronové páry, kratší a pevnější
▪ Trojná – 𝜎 + 2𝜋 – 3 elektronové páry, nejkratší a nejpevnější
− Teorie hybridizace:
o Energetické sjednocení orbitalů s různou energií, všechny vazby jsou stejně
dlouhé (→ tvar molekuly)
− Polarita:
o Elektronegativita (x) – schopnost atomu přitahovat vazebné elektrony
(elektrony účastnící se vazby)
4
o Atom s vyšší elektronegativitou – silněji poutá elektronový pár než druhý
