14. Impresionismus
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Život proti smrti (1952)-dokončuje osudy hlavních postav na konci války.
V poslední části líčí osudy Gamzových v době okupace. Gestapo zatýká každého, kdo jim nevyhovoval, a mnoho lidí skončilo v koncentračním táboře. Advokát Gamza byl zatčen pro účast na lipském procesu, kde hájil Dimitrova. Řízení bylo sice pozastaveno, ale Gamzu odvezlo do koncentračního tábora Orenberg. Zde zemřel proto, že hájil Dimitrova a komunistickou stranu. Gamzův zeť Antonín měl oficiálně odjet do Ameriky, ale zůstává v Praze a účastní se pod krycím jménem ilegálních aktivit v komunistické straně. Jeho žena Helenka zemřela ve věznici na Pakráci. Usvědčili ji, že léčila ilegální pracovníky, pomáhala propašovat materiály pro politické vězně atd. Z rodiny Gamzů přežívá matka Nella, syn Helenky a Antonína-Míťa. Stanislav se prostřednictvím Andy Pechové zapojil do ilegálního odboje.
Poezie
Její poezie je velmi politická a trpí všemi problémy poezie 50. let 20. století.
Zpěvník (1939)
Verše Mateřské (1940)
Rafael a Satelit (1944)-veršovaná jinotajná povídka o domově – téměř nepolitické dílo.
Radost i žal (1945)
Vyznání lásky (1949)
Milióny hubiček (1950)
Čínský úsměv (1954)
Praha (1954)
Marie Curieová (1957)-poéma – téměř nepolitické dílo.
Rudolf Těsnohlídek (7. června 1882 Čáslav – 12. ledna 1928, Brno, sebevražda)
Rudolf Těsnohlídek, pseudonym Arnošt Bellis, byl český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel.
Vystudoval gymnázium v Hradci Králové, poté začal studovat na filozofické fakultě v Praze, ale studia nedokončil. Na studiích se seznámil s anarchismem, díky čemuž pronikl do okruhu S. K. Neumanna.
Vedl časopis Obzory, což byl orgán volného uměleckého sdružení Syrinxu.
Od roku 1908 psal soudničky pro Lidové noviny, později psal pro Lidové noviny i jiné útvary, např. v roce 1912 byl válečný dopisovatel v Srbsku a Albánii za války s Tureckem.
Dílo
Jeho tvorbu, především v počátcích, ovlivnil impresionismus, některé další impulsy převzal ze severské literatury. Jeho tvorba vyjadřuje jeho životní pesimismus, zdůrazňuje tragické životní situace.
Básnická tvorba
Nénie (1902)
Den (1923)
Rolnička (1926)
Rozbitý stůl (1935)
Próza
Lyrická:
Dva mezi ostatními (1906)
Květy v jíní (1908)
Liška Bystrouška – knižně 1920, lyrická pohádka, podle tohoto díla napsal operu Leoš Janáček Příhody lišky Bystroušky
Paví oko (1922)
Další část jeho tvorby byla ovlivněna jeho žurnalistickou činností, zde se pokusil popisovat obyčejný, všední život. V těchto dílech často používá nadsázku a objevuje se zde i humor. Zároveň se mu podařilo popsat postavy, které vystihují určité charaktery.
Poseidon – knižně 1916, první díl psychologicky psané románové kroniky (trilogie) odehrávající se na periférii Brna
Poťóchlencovi příběhové (1917)
Kolonia Kutejsík (knižně 1922)
Vrba zelená – knižně 1925, parodie na fantastické romány
Demänová – 1926, monografie shrnující poznatky z autorova výzkumu slovenských jeskyní
Eskymo Welzl. Paměti českého polárního lovce a zlatokopa – knižně 1928, literární zpracování vzpomínek českého polárníka J. Welzla, tyto vzpomínky byly v české literatuře relativně oblíbené, proto byly zpracovány několikrát (např. Edvard Valenta).