14. Impresionismus

Její díla jsou přesvědčivější než díla Marie Majerové, bojovala v nich proti nezaměstnanosti a fašismu.

• Pod křídly (1917)

• Povídky z městského sadu (1920) reakce na první světovou válku

• Pacientka doktora Hegla (1931) v této románové prvotině vylíčila příběh svobodného mateřství. (Je třeba si uvědomit, že v té době to bylo minimálně neobvyklé)

• Předtucha (1942) novela zabývající problémem dospívajících dětí, příběh o úzkosti o životy blízkých.

• Svítání (1949) zachycuje zde měnící se život mládeže, jedná se o soubor povídek, které jsou rozděleny do třech částí:

  • Za časů císaře pána – život dětí v Rakousku-Uhersku.

  • Čerti s ním šijí – z období první republiky

  • Včera a dnes – po roce 1945

• Sestra Alena (1958)

• Modré Vánoce (1958)

Románová trilogie

• Lidé na křižovatce (1937)-román z prostředí velkého závodu (továrník Kazmar – Tomáš Baťa), zde na osudech lidí sleduje změny politického myšlení 20. let 20. století. Používá zde vnitřní monolog. Z celé trilogie nejkvalitnější dílo

  • Stavba románu je založena na konfrontaci dvojího prostředí, dvou dějových pásem. Autorka srovnává svět levicové inteligence s proletariátem. Ve středu dění stojí osudy rodin Gamzových a Urbanových. Žili spolu v jednom domě. Levicový advokát, bojovník za práva dělnické třídy Gamza měl v domě svou kancelář. Starý otec Urban v domě pracoval jako správce. Gamza měl ženu Nellu, dceru Helenu a syna Stanislava. Anna Urbanová žila v domě u svého otce s dcerou Růženou a jejím bratrem Ondřejem. Chlapci se již od mládí přátelili, ale Helena s Růženou se rády neměly. Zůstalo to tak po celý život. Helena se Stanislavem absolvovali gymnázium, Helena pak začala studovat medicínu. Růžena se vyučila kadeřnicí, později pracovala v pánské manikúře. Ondřej odešel do Úlů, kde byla největší textilní továrna v celé republice. Ondřej v ní pracoval, obdivoval jejího majitele Kazmara a miloval Úly. Helena s Růženou se staly sokyněmi v lásce. Obě milovaly mladého Karla Vytloukala. Helena svou lásku odstonala a Růžena se pak zaměřila na staršího advokáta Häuslera. Vzala si ho za muže. Helena pro své přesvědčení odjíždí do Ruska, kam pak jede i Ondřej, protože u Kazmara dostal výpověď a nikde nemohl najít práci.

• Hra s ohněm (1948)-politický román vypráví o osudu Dimitrova (obviněného ze zapálení říšského sněmu).

  • Druhý díl trilogie se opět vrací k životu hlavních postav-advokát Gamza, jeho žena Nella, děti Helenka a Stanislav. Gamzovi prodali dům a odstěhovali se do Prahy. Helenka pracovala v nemocnici jako zdravotní sestra, Standa se živil novinářstvím. Jednou napsal kritiku o herečce Vlastě Tiché, seznámil se s ní a vznikl mezi nimi citový vztah. Nakonec však vinou Vlasty ztroskotal. Helenka se provdala za Antonína Skřivánka, jehož poznala v nemocnici. Příběh rodiny Gamzů zachycuje události od roku 1933 do okupace Československa v roce 1939. Proto se v románu nutně odrazily i tyto politické události. Advokát Gamza odjel do Berlína, kde byli pro zapálení Sněmu obžalováni čtyři lidé. Po soudu se vrátil zpět domů. Závěr zachycuje příchod německých vojáků do Prahy.