14. Impresionismus
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Sova svými díly útočil proti společnosti a dával najevo protispolečenské postoje celé mladé generace. V jeho dílech se zároveň objevuje vlastenectví a hledání morálních a společenských hodnot.
Poezie
Realistické sloky (1890)
Lyrika lásky a života
Květy intimních nálad (1891)-impresionistická přírodní lyrika.
Z mého kraje (1893)-impresionistická přírodní lyrika.
Tato sbírka zachytila Sovu jako dovedného poetického básníka. Autor se ve vzpomínkách vrací do táborských končin. Verše věnuje svému dětství, mládí, příhodám, které se staly jemu i jiným lidem. Zachycuje obraz Táborska věrně i s jeho chudobou a prostotou. Některé slovní obraty působí proto až věcně a stručně. Přesto však básník odhaluje své duševní napětí. Krajina a lidské osudy přesně spočívají ve vymezeném čase, rozpínají se v určitém prostředí a prožívají i místní tradice. Sova dal přednost objektivním výrazům před citlivou dekorativností slov.
Soucit a vzdor (1894)
Tato sbírka bývá stavěna mezi dvě Sovova tvůrčí období-mezi poezii revoltující proti sociální nerovnosti a poezii vzpomínkovou, intimní. Autor se snaží vymanit se ze zmatečného chaosu své doby. Obrací se proto k přírodě. Nesetrvává zde však v pouhém klidu. Příroda mu poskytuje prostor pro hlubší smyslové vnímání.
Zlomená duše (1896)-v tomto díle se A. Sova rozchází se společností, psáno volným veršem
Vybouřené smutky (1897)-symbolistická sbírka
Spolu se Zlomenou duší představují Sovu revoltujícího proti sociálním nerovnostem, špatným krokům buržoazní společnosti. Formou meditativní lyriky poukazuje na války a revoluce, jimiž počínala nová doba. Verše jsou oproštěné od prvků dekadence. Sova ale neupouští od symbolů a lehce vizionářského tónu. Líčí zde svůj vztah k soudobé společnosti. Mísí sen a skutečnost. Nikdy však ale neužívá symbolu jako náhrady za realitu. Bouří se proti společnosti, jejím krizím, zklamáním a nedostatkům.
Údolí nového království (1900)
Ještě jednou se vrátíme (1900)-impresionistické dílo
Dobrodružství odvahy
Zápasy a osudy
Zpěvy domova (1918)
Drsná láska (1927)-impresionistické dílo
Krvácející bratrství (1920)
Básníkovo jaro (1921)
Jasná vidění (1922)
Básně nesobeckého srdce (1922)
Naděje a bolesti (1924)
Krvácející bratrství-odpor k válce, objevuje se zde symbol rudého praporu
Próza
Ivův román
Výpravy chudých
Pankrác Budecius, kantor-novela o venkovském kantorovi z konce 18. Století
Karel Hlaváček (24. srpna 1874 Praha – 15. června 1898 Praha)
Karel Hlaváček byl český básník a výtvarník. Přední český dekadent a představitel českého symbolismu.
Svá literární díla publikoval v Moderní revue, zde také otiskoval své výtvarné kritiky.
Za svého života se příliš neprosadil a celý život bojoval s finančními problémy. Působil též coby první předseda a zakládající člen Sokolské organizace v Praze-Libni.