17.Impresionismus

Za druhé světové války na protest proti fašismu nevycházel z domu, tento protest byl často zveličován, ale nejednalo se o něco významného, protože to nikde neohlásil a o jeho protestu vědělo velmi málo lidí.

Roku 1946 se stal národním umělcem.

Dílo

Jeho tvorba byla ovlivněna impresionismem, antimilitaristickými až pacifistickými postoji. F. Šrámek se angažoval v anarchistickém hnutí a stal se významným představitelem tzv. generace anarchistických buřičů.

Všechna jeho díla jsou silně levicová, ovlivněná anarchismem. Jeho díla měla značný vliv na mladou generaci mezi světovými válkami. Některé jeho básně se staly revolučními písněmi proletářů.

Jeho dílo lze rozdělit do těchto základních témat:

• příroda

• odpor proti válce – svůj vztah k válce žene až k odmítání válek obranných

• milostný vztah mladých lidí, neschopných se podřídit konvencím

Básnické sbírky

Modrý a rudý (1906) – antimilitarismus, vzpoura proti válce

Splav – milostná a přírodní lyrika s protiválečným podtextem, žena a příroda splývají do jednoho

Ještě zní

Života bído, přec tě mám rád (1905) – vyjádření odporu k militarismu a Rakousku-Uhersku

Nové básně

Rány, růže (1945)

Romány

Stříbrný vítr (1910, druhé přepracované vydání doplněné autorovým doslovem 1921) – vyjádření citů mladé generace (zfilmován Václavem Krškou 1954), tento román je velmi ovlivněn impresionismem.

• Ústředním motivem je mládí. Proto se zdá epický děj občas trochu nesourodý a slabě skloubený. Do popředí vystupuje především lyrická jemnost a impresionistická citlivost. Šrámek již samotným titulem naznačil, jak velkolepé, ale současně i trýznivé mládí dokáže být. Hlavní postava-mladý student Jan Ratkin-se vzpírá svému tvrdému otci, neporozumění ve škole i ostatní nechápavosti okolního světa. Jeník se ale nechce poddat a odporuje. Přátelství najde u spolužáka Malkuse. Poznává i špatnou rodinu spolužáka Staňka, seznamuje se se starším Valentou a Zachem. Román končí Janovým rozloučením s vlastním mládím. Stává se z něho dospělý muž, připravený na další život.

Tělo (1919)

Past (1931)

Křižovatky (1913)

Povídkové knihy

Sláva života

Žasnoucí voják - obyčejný člověk ve válce nic neznamená

Osika

Klavír a housle

Prvních jednadvacet

Divadelní hry

Červen (1905) – impresionistické drama

Luna

Zvony

Léto (1915) – impresionistické drama zachycující citové zmatky mládí. Příběh hry se odehrává na venkově, kam přijíždějí na prázdniny letní hosté z Prahy. Mladá žena začne přitahovat studenta, na jehož city se Šrámek soustředí.

Měsíc nad řekou (1922) – projev českého impresionismu, zfilmováno Václavem Krškou v roce 1953

• K napsání autora inspirovaly vzpomínky na studia na píseckém gymnáziu. Hra má tři dějství. Šrámek hledá odpověď na otázku, co se stává s mladými lidmi, když se začnou měnit v dospělé. Kam mizí jejich ideály, nebojácné plány a ,,orlí křídla“. Není snad mládí pouhým výmyslem či podvodem? Vlastní příběh začíná ve městě, kde se chystá sjezd gymnaziálních abiturientů. Chystá se na něj i Jan Hlubina, nyní starší muž. Přestože na gymnáziu patřil k nejlepším a nejctižádostivějším, skončil jako prodavač ve svém vyženěném obchůdku s papírnickými potřebami. Hlubina chce jít na sjezd i s manželkou a veřejně jí poděkovat za dobrý rodinný život. Setkává se s bývalým gymnaziálním spolužákem a spolubydlícím Josefem Roškotem. Vzpomínají na uplynulé mládí a zatracují fanfarónství mladých. Druhou dějovou linii tvoří jejich děti-Slávka Hlubinová a Villy Roškot. Jejich melancholický rozhovor, doprovázený hučící řekou a světlem měsíce, tvoří jednu z nepůsobivějších částí hry. Do rozhovoru vstupují ale oba rodiče. Pohádají se se svými dětmi. Nakonec se naštěstí obě generace usmíří.