17.Impresionismus
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Zumři – román
Dojmy z cest po Šumavě, Krkonoších
Kniha cest – povídky
Bavlnkova žena – povídky, spolu s Aloisem Mrštíkem
Stíny
Obrázky
Moje sny – literární kritika
Divadelní hry
Maryša – tato hra patří k vrcholům českého realistického dramatu. Děj se odehrává na slovácké vesnici. Mladá dívka Maryša je z finančních důvodů nucena provdat se za vdovce Vávru, který má z předchozího manželství tři děti. Nové manželství není šťastné a končí tragicky – Maryša Vávru otráví kávou. Maryša je nakonec zproštěna viny.
Toto drama řeší majetkové poměry a nerovný vztah muže a ženy. Jde o kritiku poměrů na vesnici.
Námět je od Aloise Mrštíka, hru zpracoval Vilém Mrštík.
Odehrává se roku 1886 v jihomoravské vesnici, o dva roky později v okolí Brna. Příběh nešťastné a vynucené lásky čtenáře zavádí na Slovácko. Zrovna zde rukují na vojnu chlapci, mezi nimiž je i Francek-Maryšin vyvolený. Francek však nemá ani střechu nad hlavou, a tak mu dívku její otec-sedlák Lízal-nechce dát. raději ji přinutí ke sňatku s ovdovělým mlynářem Vávrou. Nedbá Maryšiny lásky k Franckovi, jejích proseb, ani Vávrovy špatné pověsti. Od předešlé ženy, kterou prý bil, má Vávra tři děti. I to je jeden z důvodů, proč se dívka sňatku brání. Nikdo se jí ale nezastane a nakonec se za Vávru provdává. Když se Francek vrátí z vojny, nachází místo krásné Maryši pohublou, zbídačenou ženu. I otec vidí, že se sňatkem své dcery mýlil. Francek se Vávrovi mstí tím, že mu chodí za Maryšou. Vávra vzteky řádí, a dokonce po Franckovi vystřelí. Maryša v obrovském duševním vypětí nasypala manželovi do kávy jedovatý otrušík, a tak jej otrávila.
Paní Urbanová – naturalistické drama o manželské nevěře
Překládal z francouzské a především z ruské literatury (Lev Nikolajevič Tolstoj).
Fráňa Šrámek (19. ledna 1877, Sobotka – 1. července 1952, Praha)
Fráňa Šrámek byl český básník, spisovatel, dramatik a buřič.
Život
Narodil se v Sobotce, roku 1885 se s rodiči přestěhoval do Písku, toto město si velmi oblíbil, odehrává se v něm velká část jeho divadelních her a románů. Za svých studentských let bydlel v domě U koulí čp. 31 nedaleko Putimské brány. V roce 1894 se odstěhoval do Roudnici, kde získal maturitu.
V roce 1899 nastoupil na jednoroční vojenskou službu, která mu byla za trest o rok prodloužena. Zde se již projevily jeho antimilitaristické postoje. V září 1914 vážně onemocněl.
Po skončení vojenské služby začal studovat práva. Studia ukončil v roce 1903 a začal se věnovat literatuře.
Dostal se do Prahy, kde se připojil ke skupině Nový kult, jejíž vůdčí osobností byl S. K. Neumann. Redigoval časopis Práce. V roce 1905 byl dvakrát vězněn, za účast na demonstracích a pro antimilitaristickou báseň Píšou mi psaní.
Během první světové války narukoval na ruskou frontu. V září 1914 byl kvůli revmatismu v brněnské nemocnici, v červnu 1915 narukoval na frontu do Itálie a Rumunska.