17.Impresionismus
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Hra s ohněm (1948)-politický román vypráví o osudu Dimitrova (obviněného ze zapálení říšského sněmu).
Druhý díl trilogie se opět vrací k životu hlavních postav-advokát Gamza, jeho žena Nella, děti Helenka a Stanislav. Gamzovi prodali dům a odstěhovali se do Prahy. Helenka pracovala v nemocnici jako zdravotní sestra, Standa se živil novinářstvím. Jednou napsal kritiku o herečce Vlastě Tiché, seznámil se s ní a vznikl mezi nimi citový vztah. Nakonec však vinou Vlasty ztroskotal. Helenka se provdala za Antonína Skřivánka, jehož poznala v nemocnici. Příběh rodiny Gamzů zachycuje události od roku 1933 do okupace Československa v roce 1939. Proto se v románu nutně odrazily i tyto politické události. Advokát Gamza odjel do Berlína, kde byli pro zapálení Sněmu obžalováni čtyři lidé. Po soudu se vrátil zpět domů. Závěr zachycuje příchod německých vojáků do Prahy.
Život proti smrti (1952)-dokončuje osudy hlavních postav na konci války.
V poslední části líčí osudy Gamzových v době okupace. Gestapo zatýká každého, kdo jim nevyhovoval, a mnoho lidí skončilo v koncentračním táboře. Advokát Gamza byl zatčen pro účast na lipském procesu, kde hájil Dimitrova. Řízení bylo sice pozastaveno, ale Gamzu odvezlo do koncentračního tábora Orenberg. Zde zemřel proto, že hájil Dimitrova a komunistickou stranu. Gamzův zeť Antonín měl oficiálně odjet do Ameriky, ale zůstává v Praze a účastní se pod krycím jménem ilegálních aktivit v komunistické straně. Jeho žena Helenka zemřela ve věznici na Pakráci. Usvědčili ji, že léčila ilegální pracovníky, pomáhala propašovat materiály pro politické vězně atd. Z rodiny Gamzů přežívá matka Nella, syn Helenky a Antonína-Míťa. Stanislav se prostřednictvím Andy Pechové zapojil do ilegálního odboje.
Poezie
Její poezie je velmi politická a trpí všemi problémy poezie 50. let 20. století.
Zpěvník (1939)
Verše Mateřské (1940)
Rafael a Satelit (1944)-veršovaná jinotajná povídka o domově – téměř nepolitické dílo.
Radost i žal (1945)
Vyznání lásky (1949)
Milióny hubiček (1950)
Čínský úsměv (1954)
Praha (1954)
Marie Curieová (1957)-poéma – téměř nepolitické dílo.
Rudolf Těsnohlídek (7. června 1882 Čáslav – 12. ledna 1928, Brno, sebevražda)
Rudolf Těsnohlídek, pseudonym Arnošt Bellis, byl český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel.
Vystudoval gymnázium v Hradci Králové, poté začal studovat na filozofické fakultě v Praze, ale studia nedokončil. Na studiích se seznámil s anarchismem, díky čemuž pronikl do okruhu S. K. Neumanna.
Vedl časopis Obzory, což byl orgán volného uměleckého sdružení Syrinxu.
Od roku 1908 psal soudničky pro Lidové noviny, později psal pro Lidové noviny i jiné útvary, např. v roce 1912 byl válečný dopisovatel v Srbsku a Albánii za války s Tureckem.
Dílo
Jeho tvorbu, především v počátcích, ovlivnil impresionismus, některé další impulsy převzal ze severské literatury. Jeho tvorba vyjadřuje jeho životní pesimismus, zdůrazňuje tragické životní situace.