17.Impresionismus

Mstivá kantiléna –básně jsou psány z pohledu člověka, který je ponechán napospas hladu. Symbol nachází postavách tzv. Geusů – tj. zchudlým potomků nizozemské šlechty ze 16. století

Žalmy – nábožensky laděná sbírka hymnických básní, stylizovaných do podoby biblických žalmů, nedokončeno

Marie Pujmanová (8. června 1893, Praha – 19. května 1958, Praha)

Marie Pujmanová, rozená Henerová byla česká spisovatelka a novinářka. Byl jí udělen titul národní umělkyně.

Její otec Kamil Henner byl univerzitním profesorem církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, později se myšlenkově rozešla s třídou ze které pocházela a věnovala se dělnické problematice. M. Pujmanová několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. Od roku 1912 žila v Českých Budějovicích a vzala si syna zdejšího zámožného advokáta a politika V. Zátku. Manželství však nebylo šťastné a po jejím nervovém onemocnění skončilo rozvodem. Podruhé se provdala za Ferdinanda Pujmana. V roce 1932 podporovala stávku horníků v Mostě.

Přispívala do Rudého práva (kde se snažila působit na děti), Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova, Přítomnosti atd.

V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek politických procesů. Např. žádala maximální tresty pro „zrádce“. Známý je její výrok: „Psovi psí smrt!“ Zároveň udělala maximum pro to, aby z vězení dostala svého syna, který chtěl se skupinou lidí utéci přes hranice.

Dílo

Počátky její tvorby jsou ovlivněny impresionismem, pozdější tvorba je již zcela pod vlivem socialistických myšlenek. Její tvorbu ovlivnil František Xaver Šalda a Růžena Svobodová. Později na ni velmi zapůsobil Julius Fučík.

Její díla jsou přesvědčivější než díla Marie Majerové, bojovala v nich proti nezaměstnanosti a fašismu.

• Pod křídly (1917)

• Povídky z městského sadu (1920) reakce na první světovou válku

• Pacientka doktora Hegla (1931) v této románové prvotině vylíčila příběh svobodného mateřství. (Je třeba si uvědomit, že v té době to bylo minimálně neobvyklé)

• Předtucha (1942) novela zabývající problémem dospívajících dětí, příběh o úzkosti o životy blízkých.

• Svítání (1949) zachycuje zde měnící se život mládeže, jedná se o soubor povídek, které jsou rozděleny do třech částí:

  • Za časů císaře pána – život dětí v Rakousku-Uhersku.

  • Čerti s ním šijí – z období první republiky

  • Včera a dnes – po roce 1945

• Sestra Alena (1958)

• Modré Vánoce (1958)

Románová trilogie

Lidé na křižovatce (1937)-román z prostředí velkého závodu (továrník Kazmar – Tomáš Baťa), zde na osudech lidí sleduje změny politického myšlení 20. let 20. století. Používá zde vnitřní monolog. Z celé trilogie nejkvalitnější dílo

• Stavba románu je založena na konfrontaci dvojího prostředí, dvou dějových pásem. Autorka srovnává svět levicové inteligence s proletariátem. Ve středu dění stojí osudy rodin Gamzových a Urbanových. Žili spolu v jednom domě. Levicový advokát, bojovník za práva dělnické třídy Gamza měl v domě svou kancelář. Starý otec Urban v domě pracoval jako správce. Gamza měl ženu Nellu, dceru Helenu a syna Stanislava. Anna Urbanová žila v domě u svého otce s dcerou Růženou a jejím bratrem Ondřejem. Chlapci se již od mládí přátelili, ale Helena s Růženou se rády neměly. Zůstalo to tak po celý život. Helena se Stanislavem absolvovali gymnázium, Helena pak začala studovat medicínu. Růžena se vyučila kadeřnicí, později pracovala v pánské manikúře. Ondřej odešel do Úlů, kde byla největší textilní továrna v celé republice. Ondřej v ní pracoval, obdivoval jejího majitele Kazmara a miloval Úly. Helena s Růženou se staly sokyněmi v lásce. Obě milovaly mladého Karla Vytloukala. Helena svou lásku odstonala a Růžena se pak zaměřila na staršího advokáta Häuslera. Vzala si ho za muže. Helena pro své přesvědčení odjíždí do Ruska, kam pak jede i Ondřej, protože u Kazmara dostal výpověď a nikde nemohl najít práci.