18.Anarchističtí buřiči

Literární teoretici přicházeli s nejrůznějšími teoriemi, které měly vysvětlit mnoho nejasností ohledně života a díla Petra Bezruče, tyto však nejsou dodnes uspokojivě vysvětleny.

Stavba jeho básní je dramaticky vzdorná a útočná, používáním výhružných pokřiků, hyperbol, kontrastů, sžíravého sarkasmu, záměrného porušování rytmu, využívání nářečních prvků, metafor a zvukomalby nás nutí zamyslet se nad tématy jeho básní.

Slezské písně

1909, jedná se o básně velmi často s národní a sociální tematikou, jsou zde však např. i básně milostné. Původně vydáno pod názvem Slezské číslo, teprve po rozšíření získalo svůj známý název Slezské písně.

Některé básně ze Slezských písní:

1) intimní básně osobního charakteru:

• Labutinka – posmrtně nalezená báseň; formálně přesunuta do Slezských písní (1961)

• Jen jedenkrát

• Červený květ – úvodní báseň sbírky, květina je symbolem jeho vlastního nitra, kaktus, jako květina, která vykvete pouze jednou, symbolizuje jeho životní osamělost

2) básně reagující na sociální bídu a národnostní útlak (problém utlačování lidu, viní z toho Němce, Poláky, Židy a lhostejnost Čechů):

• Maryčka Magdónova – Maryčka je sirotek (otec umřel cestou z hospody). Maryčka se stará o mladší sourozence(celkem 5). Neví jak rodinu uživit. Jednou ji při krádeži dříví chytí Hochfelder, který ji udá. Když ji odvádí strážník do „Frydku“, spáchá sebevraždu skokem ze skály.

• Ostrava- „Sto roků v šachtě žil, mlčel jsme

Sto roků kopal jsem uhlí…..

• Kantor Halfar – příběh učitele, který vzdoroval tlaku odnárodňování a učil česky. Zakázali mu učit, tím zničili jeho smysl života, a proto spáchal sebevraždu.

• 70 000

• Bernard Žár

3) pohled na soudobou českou politiku, vlastenectví:

• Praga caput regni

4) básně, jejichž estetická hodnota spočívá ve spojení různorodých principů, tendencí a poetik

• Škaredý zjev – nepřímým obrazem (pomocí symbolů) zde popisuje těžký život na Ostravsku, označuje se za věčného tuláka.

Samostatné básně

Paralipomena I.

Paralipomena II.

Stužkonoska modrá – vzpomínky na své mládí (v určité míře i kritika poměrů v první republice)

Přátelům a nepřátelům – vydáno posmrtně, jedná se o milostnou lyriku a verše přemýšlející o smyslu života.

Povídky

Studie z kafé Lustig

Karel Toman

Karel Toman, vlastním jménem Antonín Bernášek, (1877, Kokovice – 1946, Praha) byl český básník, novinář a překladatel z francouzštiny, představitel tzv. generace anarchistických buřičů.

Život

Tvrdá internátní disciplína na studiich posílila vzpomínku na svobodný a družný život vesnického dítěte. Ve školních lavicích se spřátelil s Hanušem Jelínkem; ten tehdy redigoval studentský časopis Zoru a v něm uveřejnil první Tomanovy veršované pokusy. Na podzim 1896 přichází mladý básník do Prahy na práva. Studia však nedokončil, pracoval na několika úřednických postech. Žil ve Vídni, hodně cestoval navštívil Německo, Anglii, Francii a Nizozemsko.