18.Anarchističtí buřiči

Modrý a rudý (1906) – antimilitarismus, vzpoura proti válce

Splav – milostná a přírodní lyrika s protiválečným podtextem, žena a příroda splývají do jednoho

Po válce vydal

Ještě zní

Nové básně

Rány, růže (1945)

Romány

Stříbrný vítr (1910) – vyjádření citů mladé generace (zfilmován Václavem Krškou 1954), tento román je velmi ovlivněn impresionismem. Mladý student Jan Ratkin se vzpírá svému tvrdému otci, nepochopení ve škole i ostatní nechápavosti okolí. Přátelství najde u spolužáka Malkuse. A pozná i pád dalších. Příběh končí Janovým rozloučením s mládím a změnou v muže připraveného pro život.

Křižovatky (1913)

Tělo (1919)

Past (1931)

Povídkové knihy

Sláva života

Žasnoucí voják - obyčejný člověk ve válce nic neznamená

Divadelní hry

Červen (1905) – impresionistické drama

Léto (1915) – impresionistické drama zachycující citové zmatky mládí. Příběh hry se odehrává na venkově, kam přijíždějí na prázdniny letní hosté z Prahy. Mladá žena začne přitahovat studenta, na jehož city se Šrámek soustředí.

Měsíc nad řekou (1922) – (zfilmováno Václavem Krškou v roce 1953

Plačící satyr) projev českého impresionismu.

K napsání autora inspirovaly vzpomínky na studia na píseckém gymnáziu. Hra má tři dějství. Šrámek hledá odpověď na otázku, co se stává s mladými lidmi, když se začnou měnit v dospělé. Kam mizí jejich ideály, nebojácné plány a ,,orlí křídla“. Není snad mládí pouhým výmyslem či podvodem? Vlastní příběh začíná ve městě, kde se chystá sjezd gymnaziálních abiturientů. Chystá se na něj i Jan Hlubina, nyní starší muž. Přestože na gymnáziu patřil k nejlepším a nejctižádostivějším, skončil jako prodavač ve svém vyženěném obchůdku s papírnickými potřebami. Hlubina chce jít na sjezd i s manželkou a veřejně jí poděkovat za dobrý rodinný život. Setkává se s bývalým gymnaziálním spolužákem a spolubydlícím Josefem Roškotem. Vzpomínají na uplynulé mládí a zatracují fanfarónství mladých. Druhou dějovou linii tvoří jejich děti-Slávka Hlubinová a Villy Roškot. Jejich melancholický rozhovor, doprovázený hučící řekou a světlem měsíce, tvoří jednu z nepůsobivějších částí hry. Do rozhovoru vstupují ale oba rodiče. Pohádají se se svými dětmi. Nakonec se naštěstí obě generace usmíří.

Ostrov velké lásky

Hagenbek – satira na konec Rakouska-Uherska

Dvě království – O dozrání Duby Ortové v ženu v jednom studentském pokoji. Nedbá výchovy rodičů a vzdá se muži, kterého má ráda.

Šrámkovým dílem byl silně ovlivněn režisér Václav Krška, který vytvořil úspěšné filmové adaptace Měsíc nad řekou (1953) a Stříbrný vítr (1954).

Stanislav Kostka Neumann (1875, Praha –1947, Praha) byl významný český básník.

Již jako dítě osiřel vychovávali ho tety ve vile na Žižkově.