18.Anarchističtí buřiči

Pamětní deska na domě v dnešní Dykově ulici, ve kterém Viktor Dyk v letech 1904 až 1931 žil

Hrob Viktora Dyka, Olšanské hřbitovy

Dílo

Dyk často využíval aforistickou úsečnost, satiru a pravidelný rytmický verš. Jeho díla zpravidla obsahují jasnou pointu, využíval paradoxy.

Počátek jeho literární tvorby je spojen se značnou skepsí, která pramení z potlačení omladinářských bouří v první polovině 90. let. Sbírky jsou spojovány s tvorbou skupiny soustředěné kolem Moderní revue.

Poezie – je brána jako jeho nejvýznamnější

Satiry a sarkasmy (1905, politická satirická poezie)

Milá sedmi loupežníků (1906, lyrickoepická poema (balada), formou dialogu, kult síly a vášně, vliv romantismu a anarchismu)

Pohádky z naší vesnice (1910, politická satirická lyrika)

Devátá vlna (1930, melancholie, předtucha smrti) - báseň „Soumrak moře“

Básně reagující na válku

Následující čtyři sbírky patří do tzv. válečné tetralogie, jejímž hlavní myšlenkou je národní (státní) samostatnost. Dyk se nechal inspirovat 1. světovou válkou. Vyzývá k odvaze. Vyjadřuje také obavy o osud národa a varuje před zradou.

Lehké a těžké kroky (1915)

Anebo (1917)

Okno (1921)

„Opustíš-li mne, nezahynu.

Opustíš-li mne, zahyneš!“

(z básně Země mluví ze sbírky Okno)

Poslední rok (1922)

Próza

Konec Hackenschmidův (1904, román, 3. díl tetralogie)

Prosinec (1906, román)

Příhody (1911, sbírka povídek)

Krysař (1915, novela, která čerpá ze staroněmecké pověsti. Ve shodě s romantismem ji Dyk obměňuje motivem milostné deziluze.)

Tajemná dobrodružství Alexeje Iványče Kozulinova (1922; dvě původní zkonfiskované kapitoly, ztracené a autorem pro knižní vydání nepoužité, použity až posmrtně)

Tichý dům (1921, povídka )

Zlý vítr (1922, sbírka povídek, psáno 1905)

Dědivadelní hra (1927, povídka pro ml.)

Holoubek Kuzma (1928, povídka)

Soykovy děti (1929, román)

Politická literatura

Ad usum pana presidenta republiky (1929 – kniha kritizující politiku Beneše, Masaryka a celé skupiny okolo „Hradu“)

Drama

Posel (1907 i prem., divadelní hra, změn. vyd. 1922, 1. díl zamýšlené a neuskutečněné dramatické trilogie)

Zmoudření Dona Quijota (1913, prem. 1914, výrazný vliv symbolismu, zmoudření = ztráta iluzí, smrt)

Veliký mág (1914, prem. 1915, divadelní hra)

Ondřej a drak (1919, prem. 1920, divadelní hra)

Revoluční trilogie (1921, sbírka divadelních heromán; Ranní ropucha prem. 1908, Figaro prem. 1917, Poražení prem. 1911, prem. celku 1917)

Napravený plukovník Švec (1929, divadelní hra; Zastává se v ní Rudolfa Medka)

Libreta

Libreto k opeře Výlety pana Broučka od Leoše Janáčka (podle románu Svatopluka Čecha)

František Gellner

František Gellner (1881, Mladá Boleslav –1914, prohlášen za nezvěstného na haličské frontě) byl český básník, prozaik, kreslíř, karikaturista a ilustrátor, představitel tzv. generace anarchistických buřičů.