9. Pocatky realismu u nas

• Král Lávra (1854)

satirická skladba

téma: parafráze rozmarné veršované pohádky irského původu o králi s oslíma ušima

záměr: narážky na dobovou situaci, omezenost, tupost a zloba panovníka

forma: parodie historií o hodných panovnících (x brutální, nelítostné činy)

postavy: král, holič Kukulín, čeští muzikanti

Děj se odehrává v rakouských Čechách. Jak název skladby napovídá, hlavní postavou je zároveň dobrý i zlý, prostě smýšlející král Lávra. Lávra je vládcem Irska a jako tajemství skrývá své dlouhé uši. Nechce, aby o nich někdo věděl, a tak-když se jednou za rok nechává ostříhat-ihned dá svého holiče popravit. Řada přijde i na mladého Kukulína, který má krále ostříhat. Za syna přijde prosit matka a slibuje králi, že Kukulín nic neřekne. Kukulín to králi odpřísáhl, a stal se tak zároveň dvorním královským holičem. Tíživé tajemství už ale nemůže snést a pošeptá je vrbě. Náhodou jde okolo ní basista Červíček, a protože ztratil kolíček ze svého nástroje, vyřeže si z vrby nový. Když pak začne na basu hrát, celé království se dozví o tajemství svého panovníka. I přesto však měli lidé krále rádi.

• reakce na pobyt v Rusku

  • Křest svatého Vladimíra

nedokončený

v této skladbě je Havlíček nejútočnější.odsuzuje zneužívání náboženství různými církvemi

téma a záměr: kritika absolutismu jako způsobu vlády, katolické církve (Jezovitský marš), pokrytectví, zištnosti

forma vyjádření: groteskní děje se odehrávají zdánlivě v dávných dobách vznikajícího ruského státu za knížete Vladimíra (pro oklamání cenzury), ale aktualizace-kritika rakouské vlády, výsměch, ironie

postavy: car Vladimír (zpupný, omezený násilník) x pohanský bůh Perun (ubohý sluha absolutistického vládce)

jazyk: lidovost, prostá písňová 4veršová sloka, jednoduchý verš, rytmus

Hlavní postavou je šiřitel křesťanství z Nestorova Letopisu-kníže Vladimír. Skladba má deset zpěvů: Perun a Vladimír, Hospodářství, Vojenský soud, Testament Perunův, Bezbožnost v Rusích, Audience, Ministerská rada, Kamarila, Jezovitský marš a Konkurs. Havlíčkův Křest je v podstatě parodií. Má podtitul ,,legenda“, ale s legendou nemá mnoho společného. Hlavní postavy představuje car Vladimír a bůh Perun. Havlíček z nich dělá obyčejné lidi se všemi nectnostmi, odhaluje jejich lidskou podstatu, a tak jim odebírá vše vznešené. Přehání výstupy obou protagonistů, aby je ještě více zesměšnil. Příběhem je spor mezi carem a bohem. Vladimír pokládá Peruna za svého sluhu a chce, aby hřměním při jeho oslavě ušetřil na dělostřelbě. Po Perunově odmítnutí jej car zatýká a odsuzuje k smrti. Nastává pak hledání a konkurs nového boha. Autor svou satirou neútočil pouze na absolutistickou carskou vládu, ale zesměšnil také demagogii církve, státní úřady a vojsko. Na situaci v Rusku představil nesvobodnou situaci v Rakousku-Uhersku.