Dobytí severního pólu

Dobytí severního pólu (1985)

Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák

literární druh: drama

literární žánr: komedie

literární forma: próza

doba a místo:

• 9. prosinec 1908 - 5. duben 1909, doba konce Rakouska-Uherska – míchá se nostalgie s odporem

• cesta mezi Prahou a severním pólem

téma: rekonstrukce cesty na severní pól, jejich útrapy, boj s trudomyslností, hlad, nesčetné množství komických situací, dílo má poukázat na přátelství a krásy cestování

jazyková forma:

• jazyková komika

• inteligentní a náročnější humor (k jeho pochopení je nutno znát další souvislosti)

• ironie

• hra s doslovnými významy frazeologismů

• nadsázka

• parodie

• dokonalá mystifikace - genialita Cimrmana

• fiktivní pseudověda

• hra s nesmyslem

• absurdita

• improvizace

• objevují se sprostá slova (se vám na to vyseru)

• hovorová (takovej)

• dialogy, monology

kompozice: 2 části

a) série odborných referátů o životě a díle Járy Cimrmana

• Nově objevená báseň

• Zkouška nové technické síly

• Objev arktického sněžného člověka

• Cimrmanova záhada přetržené dítě

• Živé obrazy Járy Cimrmana

• Masová scéna „Škodu nezjistí, kdo se pojistí“

b) hra Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem 5. dubna 1909

• 5 obrazů

• před oponou 4x

hlavní postavy:

Karel Němec – náčelník

• vedoucí výpravy českých otužilců

• udržuje disciplínu

Václav Poustka – pomocný učitel

• velmi znalý člověk

• snaží se do výpravy vnést zábavu

• nebrání se aktualitám

• vede polární deník

Vojtěch Šofr – lékárník

• zná mnoho historek, kterými se snaží uvolnit situaci

Varel Frištenský

• fiktivní bratranec Gustava Frištenského (český zápasník z přelomu 19. a 20. století)

• nahrazuje psí spřežení

• silný, naivní a lehkomyslný (vznikají díky tomu vtipné scény)

Americký Čech poručík Jiří Beran

• zmrzlý člověk, kterého potkají na cestě a rozmrazí ho

• asistent amerického vědce Mac Donalda

Zmíněné obsazení bylo to původní, v současné době proběhly další změny. Premiéra tohoto dramatu proběhla 28. října 1985 v divadle Solidarita v Praze.

Robert Peary, americký polárník, který byl prohlášen, že jako první dobyl severní pól v roce 1909.

Dílo psáno jako divadelní hra.

a) série odborných referátů o životě a díle Járy Cimrmana

Nově objevená báseň

Svěrák přichází na jeviště a mluví k divákům, že setkání se uvede citací Cimrmanovy básně „Školní brašnička“ Brukner ji odrecituje. Při recitaci dojde k několika přerušení, protože je hluk v zákulisí.

Zkouška nové technické síly

Svěrák povídá divákům, že se musí přijmout noví pracovníci – do zákulisí. Přišlo jich devět, a kdy jindy si mají vyzkoušet technické věci, než když je představení. Připomíná historku o nejmenovaném Ing. Bedřichu Novákovi, který byl sice šikovný, ale veliký trémista. Zrovna dnes přišel čtvrtý uchazeč pan Roman Měcháček. Svěrák se ho ptá na otázky typu, zda chce pracovat v divadle atd. Měcháček odpovídá pouze jednoslovně a velice potichu. Svěrák pokaždé jeho odpověď zopakuje a dodá něco (je to humorné). Po rozhovoru Svěrák řekne Měcháčkovi, že si ho vyzkouší, jak zvládá práci v divadle (uvést divadlo do stavu před vystoupením). Při zkoušce se jim zasekla opona, která nešla otevřít. Po „vykecání“ Svěráka, který říká, že to se jim dlouho nestalo, a že je to patálie, když se to stane při představení (protože peníze už se pak nevrací) tak je to problém, přijde technik, kterého v divadle mají už třináct let a je velice zkušený pan Kotek. Stojí na štaflích a Svěrák se ho ptá, kde pracoval, předtím Kotek odpovídá, že v údržbě veřejného osvětlení, ale že odešel kvůli závratím. Po chvíli sleze a řekne, že to nejde opravit. Prý je „vyžvejkanej korybut“. Nakonec ostatní herci se rozhodnou, že prostě vyjdou před oponu a budou hrát tam, tak učiní a Svěrák uvádí, že se budou věnovat okolnostem, za jakých vznikla Cimrmanova hra Dobytí severního pólu.