Dobytí severního pólu

Před oponou 4

Byl vydán zákaz hovořit o kamnech, teplých krajích, peřinách, spále a podobně. Byl vydán seznam témat povolených k rozhovorů. Od té doby bylo docela ticho.

5. Obraz

Učitel jde v čele výpravy a sleduje hvězdy, hledá přesné místo severního pólu, po chvíli ho najde.

UČITEL: Přátelé, teď stojím přesně v místě, kde zemská osa protíná povrch naší planety. Severní pól je dobyt!

Náčelník má proslov, jak je to vytoužená chvíle, že stanul Čech na severním pólu, ale, že se to trochu kazí tím, že je Němec jménem.

UČITEL: A teď vás musím, přátelé, upozornit na jednu zeměpisnou zajímavost. Jestliže se postavím k náčelníkovi a půjdu od něho kterýmkoli směrem, půjdu vždycky na jih.

Všichni jsou fascinováni až na Frištenského.

FRIŠTENSKÝ: Já tomu možná nerozumím, ale za sebe bych řek, že tu nic tak extrovního nevidím. Když to srovnám třeba s tím výletem na Kokořín…

LÉKÁRNÍK: Prosím tě, to se přece vůbec nedá srovnávat!

FRIŠTENSKÝ: No ne, aspoň tam byly ty skály pískovcový, občerstvení… Co je tady? Prd.

LÉKÁRNÍK: Mlč radši, buď tak hodný. To je přece zážitek na celý život. Já si to musím ještě jednou zkusit (Jde přes pól.) Na sever…na jih. To je nádhera! To nikde jinde na světě nezažiješ.

Frištenský si stěžuje, že má hlad. Náčelník říká, že už nemají nic na jídlo, že železnou zásobu už snědli. Jídla si vzali málo, spočítali to správně, ale zapomněli vynásobit dvěma. Frištenský navrhuje sníst Berana. Učitel řekl, že ho bude jíst jen s krajním odporem.

LÉKÁRNÍK: Maminka mi vždycky říkala: Neošklíbej se nad žádným jídlem. Jez doma, co máš, a v cizině, co ti dají.

Začali rožnit Berana na jedné z holí, ostatní použili na dřevo. Učitel vytáhl kytaru, kterou ostatní chtěli také spálit, dovolili mu naposledy si na ni zahrát píseň. Během písně opékaný Beran vstane. Začne mluvit anglicky, učitel odpoví. Ale umí říct jenom, že je učitel a jak se jmenuje. Beran začne mluvit česky, je nadšený. Myslí si, že četli papírek, na kterém stálo, že je mají rozmrazit. Hledá profesora, který je ještě nerozmrazený.

UČITEL: Pane poručíku, tady Frištenského neberte vážně, je to primitiv.

BERAN: On domorodec? On není Čech?
FRIŠTENSKÝ: Ne, já jsem Čech. Ale primitiv.

BERAN: Primitive Czech, wonderful. Tak Češi mají kolonie. Tak přátelé, vypravujte. Jaký je ten váš nový svět? Který se píše rok?

LÉKÁRNÍK: Máme už devátý rok nového století.

BERAN: 2009? Nebo 2109?

LÉKÁRNÍK: Kdepak! 1909

Beran je naštvaný, že byl zamrzlý jen rok, měli v plánu být zamrzí aspoň sto let, náčelník mu navrhuje, ať se znovu zmrazí. Beran odmítá, že nelze, že způsob zná stejně jen profesor a že toho rozmrazovat nebudou.

Profesor říkával: George, až nás jednou rozmrznou, až my oba budeme zase teplí, jako jsme vždycky byli, my uvidíme jiný svět. Tvoje vlast už nebude úpět pod Rakouskem a ty vrátíš se domů.