Dobytí severního pólu

Živé obrazy Járy Cimrmana

Dr. Bořivoj Penc vypráví:

Jak už zmínil Hraběta ve svém referátě, tak Cimrman byl uznávaný mistr živých obrazů. Nesměly chybět na žádném plese či sokolských šibřinkách.

Cimrmanovy komorní živé obrazy byly komponovány pro předvádění v domácnostech jako náplň dlouhých zimních večerů.

Musíme si uvědomit, jak se tehdy žilo. Lidé přišli z práce domů, něco pojedli a pak celý večer seděli a dívali se do zdi. Televize tehdy ještě nebyla. Cimrmanovy domácí živé obrazy byly jejím předvojem.

Bylo jich nepřeberné množství – „Jirásek se dívá do minulosti“, „Libuše se dívá do budoucnosti“, „Koniáš se dívá do díry“. Početnějším rodinám byl určen např. – „Hus před koncilem kostnickým“, početnějším rodinám s krbem „Hus po koncilu kostnickém“.

Pencl vysvětluje princip živých obrazů, vždycky se zhasne, to se připraví ten obraz, poté rozsvítí – diváci se podívají na obraz – zatleskají a znovu se zhasne, aby se připravil jiný obraz. Je možné i mít podvojné obrazy, to znamená, že se změní obraz často jen názvem.

Masová scéna „škodu nezjistí, kdo se pojistí“

Dr. Zdeněk Svěrák vypráví:

Na závěr se pokusí o přehlídku jednoho z velkých obrazů, který Cimrman zkomponoval pro vzájemně pojišťovací banku Slávii a který nese název „Škodu nezjistí, kdo se pojistí“. Bankovní úředníci ho předváděli každou sudou hodinu ve dvoraně pojišťovny jako náborovou akci.

Svěrák sestavuje živý obraz. Ve středu stojí pojišťovací agent, v pozadí vpravo je trojice nepojištěnců a vlevo pojištěný rolník. Z publika potřebuje tři muže, kteří se posadí na lavičku. Po rolníkově boku je potřeba jeho manželka. Když je vše sestaveno, jde se zpracovat živý obraz. Představitelé nepojištěnců se odlišují, jeden je rozhodnut, že se dá pojistit, druhý je na vahách a třetí by se rád pojistil, ale kontroluje své peníze. Jeden z pánů na lavičce představuje zatvrzelého odpůrce pojištění, druhý sedící vyhořel, proti požáru pojištěn byl, ale nezaplatil včas splátku. Třetí je nešťastný, protože vyhořel a pojištěný byl, ale proti krupobití. Pojišťovací agent ukazuje na rodinu, která vyhořela, ale je pojištěná. Chybí už jen veprostřed ústřední postava obrazu, děvče, které nese na tácku dům. Z řad diváků Svěrák vybírá, a zmiňuje se, že ta dívka musí být nahá, a že přes prsa bude mít šerpu v národních barvách. Prý než se rozmyslí, tak jim poví příhodu, která se stala v Pardubicích. Jedni manželé se svěřují, že se potkali právě na tomto účinkování v obraze, pán jen lituje, že neměl lístek do bližší řady. Nikdo se nepřihlásí a tak je ústřední postava doktor Penc.

b) hra Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem 5. dubna 1909

1. Obraz

Je prázdná scéna, ale je slyšet zvuk zastavujícího vlaku, vejde Varel Frištenský s kufrem, za ním přichází zbytek výpravy: pomocný učitel Václav Poustka, lékárník Vojtěch Šofr a náčelník Karel Němec. Mají s sebou dost zavazadel, také sáně a čtvery lyže s holemi. Učitel volá ještě na lokomotivu, která odjíždí, šťastnou cestu a děkují za všechno.