Mrštíkové Alois a Vilém_Maryša_divadelní realismus

Paní Urbanová (1. vyd. 1889, premiéra v Divadle bratří Mrštíků v Brně r. 1955) – naturalistické drama o manželské nevěře

Anežka (1. vyd. a premiéra v Národním divadle r. 1912) – drama v pěti jednáních, jehož původní verzi sepsala Vilémova maželka Božena Mrštíková. Tragický milostný vztah, souboj rozumu s citem. Umělec, který touží uskutečnit svůj tvůrčí sen, obětuje lásku i život milující dívky

Maryša

je dramatická divadelní hra-tragédie Aloise a Viléma Mrštíků z roku 1894.

Jde o nejvýznamnější výsledek vzájemné spolupráce bratří Aloise a Viléma Mrštíků a patří k vrcholům jejich tvorby. Námět, který si Alois přivezl z Těšan, původně zamýšlel zpracovat jako román, ale na Vilémův popud jej spolu napsali jako drama. Premiéra Maryši, dramatu o pěti jednáních, byla v Národním divadle v Praze 9. května 1894.

Autoři při vzniku divadelní hry vycházeli z životních osudů Marie Horákové z Těšan, která se jako dvacetiletá provdala za Felixe Turka, o patnáct let staršího vdovce se třemi dětmi. Ve skutečnosti ho však neotrávila, ale naopak s ním prožila 39 let společného života a vychovali tři další děti (společně se jim narodilo 7 dětí, z nichž 4 zemřely v dětském věku). Je pohřbena v Těšanech se svým manželem ve společném hrobě, na kterém je nápis: Napsáno drama, prožito větší. Hra byla v Těšanech poprvé provedena až po smrti bratří Mrštíků v roce 1926.

Hra je řazena k tomu nejlepšímu z české realistické dramatické tvorby; dodnes je často uváděna na domácích scénách.

Děj

Postavy

Maryša – citlivá selská dívka, miluje Francka, na nátlak rodičů se provdá za Vávru

Lízal – Maryšin otec, sedlák, jde mu víc o peníze než o štěstí jeho dcery, ale má i kladné vlastnosti, uvědomuje si své chyby

Vávra – mlynář, vdovec, svou první ženu (a potom i Maryšu) bije, Maryšu si bere pro peníze a ne z lásky

Francek – chudý, odvážný, ale paličatý, chasník - rekrut, miluje Maryšu

Příběh řeší majetkové poměry a nerovný vztah muže a ženy; je ostrou kritikou poměrů na vesnici.

Děj se odehrává na moravské vesnici. Mladá dívka – Maryša je dcerou bohatého sedláka Lízala, miluje však Francka, synka z chudé rodiny, který je právě odveden na vojnu do Brna. Přišel se za Maryšou rozloučit, Lízal ho však zle vyhnal („takového lunta!“); má pro Maryšu vyhlédnutého jiného ženicha – bohatého mlynáře Vávru, vdovce se třemi dětmi. Přes Maryšin odpor, prosby a slzy přinutí Lízal za vydatné spolupráce své ženy („budeš sa s ním mět dobře!“) a její tety Maryšu, aby si Vávru vzala. Manželství není šťastné, Vávra tráví více času v hospodě než doma, nakonec Maryšu i bije, s Maryšiným otcem se soudí o věno. Lízal vidí, že udělal chybu a snaží se Maryšu přesvědčit, aby se vrátila domů. Je však pozdě, Maryša už o to nestojí, odmítá mu odpustit, že ji do manželství nutil. Po dvou letech se vrací Francek z vojny a veřejně prohlašuje, že bude za Maryšou chodit. Přijde dokonce i do mlýna, kde se Maryšu snaží přesvědčit, aby s ním utekla do Brna. Maryša odmítá, bojí se hanby, kterou by způsobila sobě i celé rodině. To, že se Vávra pokusí Francka zastřelit, nakonec Maryšu vyprovokuje k zoufalému činu – Maryša Vávru otráví jedem (otrušík) nasypaným do kávy.