Škvorecký Josef_Tankový prapor_poválečná proza

Hlavní postavou tohoto díla je rotný Danny Smiřický, velitel tanku. Je to autobiografická postava, která se objevuje v mnohých dílech Josefa Škvoreckého. V této knize je o šest až sedm let starší, než v první knize Zbabělci. Dalšími postavami jsou major Borovička, zvaný Malinkatý ďábel, Janinka Pinkasová, manželka nadporučíka Pinkase, se kterou má Danny milostný poměr.

Děj knihy začíná útokem na spěšně vybudovanou obranu nepřítele. Danny Smiřický je velitelem tanku T 34. Měli za úkol přes noc vykopat okop a tank zamaskovat. Ale rotný se svou posádkou zajede do starého okopu. Malinkatý ďábel je pochválí za vzorně vykopaný okop, ale nadporučík Kohn jejich lest prokoukl a chtěl se jim za to pomstít. Stoupl si na tank a jel s nimi útočit na nepřítele. Posádka tanku se ho však chtěla zbavit a to se jim podařilo. Shodili nadporučíka z tanku do bláta a ten si přitom ještě zlomil nohu.

Dále je zde humorným způsobem vylíčena zkouška odznaku Julia Fučíka. Soudruh, který byl v komisi, nepochopil, že při nedostatku knih a zájmu o ně ji nikdo nebral vážně. Na tuto zkoušku byli podle Dannyho připraveni pouze dva vojíni. Zkouška přesto proběhla a její součástí byly i kolosální rozbory děl Daleko od Moskvy a básně O potraceném děcku. Při prověrce důstojníků a jejich manželek byl Danny přítomen. Zamiloval se do krásné Janinky Pinkasové, která přednášela báseň od Jiřího Wolkera Poštovní schránka. Když prověrka skončila, doprovodil Danny paní Pinkasovou domů a zdržel se tam. Když se vrátil, byl dopaden majorem Borovičkou a za tento prohřešek byl zavřen do vězení.

Ze SSSR přichází na kontrolu plukovník Nikitičenko. Koná se před ním zkouška tankové střelby. Všichni důstojníci jsou málem po smrti díky dovednosti, s jakou rotný Maňas ovládá tank, protože za dobu své služby v něm nikdy neseděl. Způsob střelby a ovládání tanku znal jenom teoreticky.

Na rozloučenou se koná v tamější hospodě jakýsi večírek. Při něm se nechají vojíni unést a projevují se zcela jinak, než jak by se měli projevovat přátelé pracujícího lidu. Vojáci zpívali písně proti vojenské službě a důstojníci je překřikovali písněmi o bolševismu. To se dotklo majora Borovičky, který v návalu vzteku vystřelil a nařídil vojákům vrátit se na ubikace. Jejich písně vzal jako urážku dělnické třídy, vlasti a lidově demokratické armády.

Mezitím se rotný Smiřický vytratil s Janinkou. Strávili spolu noc ve skladu na tělocvičné nářadí. Když odcházeli, byli svědky tajemného zmizení majora Borovičky, který se z večírku na rozloučenou nikdy nevrátil. Když šli k jídelně, zaslechli tupý pád, a spatřili jakéhosi vojína, jak zavírá poklop odpadové žumpy. Teprve za mnoho dní přijel k otvoru žumpy před kuchyň tankového praporu speciální automobil. Řidič sundal hadici a vhodil ji do žumpy. Najednou se však pumpa zasekla. Když se podívali dovnitř, uviděli vycházkovou důstojnickou holínku nezvykle malých rozměrů.