Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx

Obsah

STAROVĚKÉ LITERATURY A NÁBOŽENSTVÍ

(s přesahem do raného středověku)

Starověká Mezopotámie se může chlubit tím, že na jejím území vznikl nejen nejstarší epos světové literatury, ale nejstarší literární

památka světa vůbec.
EPOS O GILGAMEŠOVI – určit přesně stáří eposu není tak jednoduché, protože ústní vyprávění, v nichž byl hlavním hrdinou Gilgameš
(tento sumerský vládce byl brzy po své smrti uctíván jako bůh), pocházel již z konce 3. tisíciletí př.n.l. První texty byly zapsány
v sumerštině. Svou definitivní (tzv. kanonickou) podobu získal ale epos až koncem 2. tisíciletí př.n.l. My dnes známe především akkadský
zápis, jenž pochází až ze 7. stol. př.n.l. (12 tabulek s klínovým písmem – této verzi se říká ninivská, protože byla vytvořena pro královskou
knihovnu v Nivii).

Gilgameš, urucký král, je ze dvou třetin bohem a z jedné třetiny člověkem. Vládne tvrdě obyvatelům, jež nutí k tvrdé práci při výstavbě
městských hradeb. Lidé požádají bohy o pomoc a ti jim vytvoří a sešlou na zem polodivokého člověka Enkidu. Ten zápasí s Gilgamešem,
porazí ho, poté se však spřátelí Společně se potom vypraví do hor zničit krutého obra Chuvavu, zabijí nebeského býka, ale Enkidu nakonec
umírá. Po smrti Enkida hledá Gilgameš tajemství věčného života a zažívá další příběhy. Velice blízko svému úsilí je v momentu, kdy má za
úkol bdít 6 dní a 7 nocí. Gilgameš ale usíná, a tak poznává, že nesmrtelnost je nedosažitelná. Epos končí rozhovorem Gilgameše s duší Enkida.

Epos měl velký vliv na pozdější díla, zejména na Odysseu, či bibli (motiv potopy světa, vznik světa a člověka). Zajímavostí je,

že hrdinové eposu jsou stále obdařeni nadpřirozenými silami, ale trpí a umírají jako lidé.

KNIHA MRTVÝCH – jedná se o ojedinělou a významnou literární památku starého Egypta, která shrnuje nejdůležitější náboženské texty
psané na papyrus a vkládané do sarkofágu s mumiemi (jedná se o 3. – 2. tisíciletí př.n.l.). K těmto textům náleží i nápisy psané na vnitřní
stranu sarkofágu. Zemřelému jsou v těchto textech poskytovány rady, jak se chránit před nástrahami záhrobního života.
VLASTNÍ ŽIVOTOPIS SINUHETŮV (1950–1935 př.n.l.) – krátká autobiografická povídka, nejvýznamnější prozaické dílo
staroegyptské literatury. Autorem je Synuhet, vysoký dvorský úředník, jenž byl nucen část svého života pobývat v exilu.

HINDUISMUS