Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx

v užívání četných básnických ozdob, slovních hříček a přirovnání.

OCEÁN PŘÍBĚHŮ (1063-1077) - velice důležitý pramen pro poznání staroindické ústní slovesnosti. Tento veršovaný cyklus vyprávění,
mýtů, bajek, pohádek a anekdot je přepracováním mnohem staršího a pravděpodobně nenávratně ztraceného díla Brhatkathá (Velké
vyprávění), jež bylo obrovským souborem staroindické vypravěčské literatury. Právě Oceán příběhů je jeho nejzdařilejším zpracováním,
které sepsal Sómadéva, bráhmanský básník a učenec z Kašmíru

Perské písemnictví

Pod tímto pojmem je myšlena literatura na území dnešního Íránu a střední Asie.
ZARATHUSTRA (také Zarathustra, Zoroaster) - kočovný kazatel a filozof v 6. stol. př.n.l., autor náboženských zpěvů
(tzv. gáthy), v nichž vyložil své učení. Ty se dochovaly v staroíránském náboženském sborníku AVESTA a jsou jeho nejstarší částí.

Zarathustra vypracoval soustavu založenou na dualismu dobra a zla. Svět je vnímán jako permanentní boj dvou nesmiřitelných a kontrastních
bytostí. Na jedné straně je bůh světla a dobra, tedy ten Spravedlivý, na straně druhé je zlý duch, tedy ten Lživý. Člověk může svůj další osud
ovlivňovat tím, že bude mezi těmito dvěma póly svobodné volit. Člověk by měl dle Zarathustry milovat oheň, světlo, pravdu a řád a má se
obětovat v zápase dobra proti zlu za všeobecné spasení.

Zarathustra ovlivnil svým učením německého myslitele Friedricha Nietzscheho, který roku 1885 vydal filozofickou prózu Tak pravil
Zarathustra. Toto dílo mělo přímý vliv na evropskou kulturu 19. a 20. století. Jádrem spisu a současně podstatou světa je dle Nietzscheho vůle
k moci, ale ve smyslu sebepřemáhání a tvrdosti vůči sobě i ostatním. Právě vůle k moci a učení o cestě k nadčlověku vedly později ke zkresleným
výkladům a staly se dokonce ospravedlněním násilí nacistů.

TISÍC VYPRÁVĚNÍ (Hazár afsána) - perský soubor asi 200 příběhu, který vznikal v období od 3.-7. stol. n.l. Tato sbírka mnohem později
(kolem 15. stol. n.l.) stala základem arabského textu Tisíc a jedna noc (všichni přece známe vyprávění Šahrazády, novomanželky krále
Šahrijára). Jenom pro zajímavost – legendární princezna Šahrazáda a její příběh jsou indického původu.

KNIHA KRÁLŮ (Sáh-náme) - tento hrdinský veršovaný epos z doby kolem roku 1010 n.l. je považován za vrcholný výtvor perské
(íránské) epiky. Jeho autorem je nepříliš majetný zeman Abu'l Qasim FIRDAUSÍ (asi 934–1025), který po více než třicetileté dřině na
eposu zemřel v bídě a strádání.

Kniha králů je vlastně historickou epopejí Íránu – básník vypravuje o stvoření světa dle tehdejších perských představ, o vývoji
lidstva, o osudech národů i panovníků a svůj text dovádí až k novodobé historii sásánovské dynastie, Vylíčení minulosti se prolíná s mýty a
legendami, umělecky nejsilnější jsou rozsáhlá a barvitá líčení bitev a válek. Epos je rozdělen do 50 oddílu podle vlády 50 legendárních i
historických panovníků.