Bitva o Stalingrad v německém tisku

Jedinou pro propagandu pozitivní informací je 50. noční vítězství stíhacího esa majora Lenta. Helmut Lent jich nakonec v noci zaznamenal přes 100!

25. ledna spatříme na titulní straně článek „Hrdinský epos o Stalingradu“ a podtitul „Největší nasazení a obětavost frontových bojovníků - příklad pro vlast“. Článek mimo jiné tvrdí: „Dokud bude na frontě zuřit zimní bitva, do té doby budou stát stateční obránci Stalingradu v nejpřednější linii. Jejich připravenost k nasazení, jejich obětavost a jejich hrdinství jsou nesrovnatelné. Již přes dva měsíce útočí bolševické zbraně na německá frontová postavení. Již přes dva měsíce vázne nejtvrdší tlak na vojskách v oblasti Stalingradu…“ Už se nepíše o průběhu bojů. Nyní se informování o bitvě stává čistě emocionální záležitostí. Mluví se o tom, jak již dva měsíce „bolševici narážejí na německá frontová postavení“. Jinými slovy tedy o tom, že již dva měsíce se Němci pouze brání.

Příštího dne (26. ledna) se v článku „Hrstka granátníků“ hovoří o „kamarádství a statečnosti vojáků“, titulky pro hlášení OKW oznamují, že „6. armáda si připíná nesmrtelnou čest na svou vlajku“. Převedeno do srozumitelného jazyka – toto je porážka.

27. ledna se objevuje článek „Evropa nebo bolševismus“. V něm se cituje z tiskovin spřátelených zemí. Za všechny alespoň bulharský list „Dnes“: „Největší hrdinský epos, který lidská historie zná, píší bojovníci od Stalingradu. Národ, který má takové válečné syny a který má takové množství statečných činů, musí v sobě nést konečné vítězství. Toto hrdinství nemůže vstoupit nadarmo do historie, ale přinese v budoucnu své ovoce pro dobro celého lidstva…“

Zajímavě působí titulek „Železně pevné osudové společenství Paktu tří mocností v boji proti Sovětům“. Ve skutečnosti totiž již nejde o tři mocnosti. S pomocí Itálie se nedá počítat – půl roku poté bude dokonce sesazen Mussoliny. Pakt tří mocností se změní v obranný boj Německa a Japonska, které však v žádném případě nebudou koordinovat společné akce. Tedy už vlastně ani žádný pakt.

Článek „Evropa ctí hrdiny od Stalingradu“ je další lží. Propaganda se snaží namluvit lidem (a dost možná i sama sobě), že jde o nějaký boj celé Evropy proti komunismu. Ve skutečnosti je již v této chvíli Německo prakticky osamoceno (jediný stát skutečně schopný boje) a v průběhu času jej budou opouštět všichni jeho spojenci.

Důkazem beznaděje je i oslavování 149. leteckého vítězství německého stíhacího esa Heinze Bära. (Ten sestřelil celkem 220 letadel, z toho 124 na západě!) Zřejmě byl již tak akutní nedostatek dobrých zpráv, že se ani nepočkalo na jeho 150. vítězství.

Nečekaně stále ještě optimisticky líčí situaci hlášení OKW: „Ve Stalingradu je heroický odpor obránců nezlomen. Útoky Sovětů proti západní a jižní frontě ztroskotaly s těžkými ztrátami nepřítele.“