Bitva o Stalingrad v německém tisku

V novinách z 1. února se vše již chystá na totální válku. Slova: „V této válce nemůže být vítěze a poraženého, ale budou pouze ti, kteří přežijí a ti, kteří budou zničeni“ hovoří naprosto jednoznačně.

Konečně se také objevují první slova o skutečné porážce ve článku „Hrdinný boj ve Stalingradu“. Tam se oznamuje: „Boj 6. armády ve Stalingradu má pod osobním velením svého vrchního velitele generála polního maršála Pauluse hodinu od hodiny stále více srdcervoucí a dramatičtější pokračování… Ze všech stran se posunují troskami města nepřátelské tanky… Přesto padají vlna za vlnou bolševických pěšáků v obranné palbě. Teprve když části jižních bojujících skupin vystřílely poslední munici, padli po hrdinském odporu v boji muže proti muži do zajetí…“ Nové slovo – zajetí – poprvé v souvislosti se zajetím německých vojáků.

Dále se lze v tisku dočíst o povýšení generálplukovníka Pauluse na polního maršála. Spolu ním i byli povýšeni i generálplukovníci Kleist, Weichs a Busch.

A opět, zcela nepochopitelně, se list zmiňuje o bojích o Guadalcanal. Objevuje se zde informace o bitvě u Rennelova ostrova. Je zde oslavován japonský úspěch korunován potopením dvou bitevních lodí a tří křižníků. Ve skutečnosti zde Američani ztratili pouze jeden křižník. Německé informace se však zřejmě opíraly o japonskou propagandu, která byla mnohem lživější než německá.

Zásadní slova o německé kapitulaci z 31. ledna 1943 se zde však neobjevila!

Hlášení OKW z 2. ledna oznamuje: Ve Stalingradu zaútočil protivník po těžké dělostřelecké přípravě s obrovskou přesilou vojsk na poslední baštu obránců… V noci se mu podařilo, poté co naše hrdinsky bojující jednotky téměř vystřílely munici, na několika místech proniknout a prorazit obranný kruh, který doposud držel pohromadě.“

Elbetalzetung si všímá i „hrdinů Stalingradu“. Největší úctě se těší generál Strecker, velitel severního kotle u Stalingradu, jenž se dokázal udržet až do 2. února. Jemu a jeho mužům je věnován článek v listu z 3. února „Vojáci ze všech německých žup“. Hlásá, že „severně od Stalingradu dokázali 1. února vojáci ze všech německých žup pod velením generála pěchoty Streckera, jak umějí němečtí muži v nejtěžších podmínkách bojovat a vzdorovat…“ O Paulusovi se v tuto chvíli nehovoří.

Zásadní slova o německé kapitulaci z 31. ledna 1943 se však do této chvíle stále neobjevila!

O konci Paulusovy armády u Stalingradu se zmiňují noviny až 4. února. Ten den vychází článek „Vlajce do posledního dechu věrni“ Mimo jiné uvádí: „Je tomu tak. Již dva týdny bylo jisté, že stalingradští hrdinové nemohou být vyproštěni ani zásobováni, že tito muži stáli na ztracených pozicích, ale měli splnit úkol na němž závisí… osud Evropy, osud světa…“ Podivná slova. Před 14 dny se sice již hovořilo o „těžkých útocích“ nepřítele, ale o nemožnosti zásobování doposud nepadlo ani slovo. Opět klasická ukázka lži. Dále jsou v článku citována Göringova slova, že vojáci drželi 60-70 sovětských divizí a „pokud by tyto divize tehdy prorazily, dosáhl by nejspíše bolševismus svého cíle. Teď přišly příliš pozdě. Německá obrana se mohla zkonsolidovat.“