Starověký Řím

Augustova zahraniční politika

• Augustus se snažil uplatňovat pax Romana – římský mír

• 5. př. n. l. – vznik provincie v Germánii

• Germáni se stávali Římanům nebezpečnými protivníky

• 9 n. l. – bitva v Teutoburském lese – porážka Augusta

• hranice ohrožoval i král germánského kmene Markomanů Marobudus

• východ – říše Parthů – Augustus se zdržel vojenského tažení

• snaha zabezpečit římské hranice na dobře hájitelných místech

• Rýn a Dunaj – mezi nimi Augustus položil základy soustavě vojenským táborům, pevností a strážních věží pospojovaných hradbou – limes Romanus

Augustova vnitřní politika

• 1. stol. př. n. l. – velký morální úpadek společnosti

• rozklady rodiny – rozvody, nevěry...

• řada zákonů, aby bylo výhodné se ženit/vdávat

• hmotně podporoval řadu autorů – „zlatý věk římského básnictví“

• provincie – úředníkům stanovil pevný plat, rozdělil je na senátní a císařské

• nové daně

• stavební podniky – budování císařského paláce na Palatinu, nové římské forum, paláce...

• prétoriáni – osobní stráž římských císařů, nabyli velkého vlivu

Iulsko- claudijská dynastie

• Augustus zemřel 14 n. l.

• nástupce – Tiberius

• zavedl úsporná opatření – značný odpor

• obnovil ve vojsku disciplínu, tvrdé stíhání přehmatů úředníků – řada odpůrců

• 26 n. l. Tiberius odešel do soukromí na ostrov Capri, říši řídil prostřednictvím dopisů

• začalo se zneužívat zákona o urážce majestátu k tomu, aby mohly být odstraněny nepohodlné osoby a zabaven jejich majetek

• Caligula – Tiberiův nástupce, Augustův pravnuk

• = botička

• počátky jeho vlády vypadaly slibně, ale začal se chovat jako šílenec

• po smrti Tiberia byl velmi vítán na trůně, přijat za císaře

• prohlašoval se za boha, incest se svými sestrami, kůň byl konzulem, odklízel své protivníky, nesnášel senát i římský lid

• zrušil zákony o urážce majestátu

• 41 – vražda Caliguly prétoriány

• nový císař – Claudius – Caligulův strýc

• do 50ti let se věnoval vědě, uměl etrusky, sepsal dějiny Etrusků a Kartága, životopis a dějiny Augustovy vlády

• budoval akvadukty a silnice

• připojil k Římu Thrákii, jižní Británii a část sev. Afriky

• zakládal kolonie v provinciích – hojně uděloval římské občanství

• dlouho žil v soukromí kvůli různým fyzickým vadám

• 37 zastával úřad konzula

• vyhrocený vztah se senátem

• 4x se oženil, r. 48 se jeho manželka Messalina pokusila připravit ho o trůn, po ní Agrippina mladší – připravila ho o život

• Nero – Claudiův adoptivní syn

• nastoupil 54

• diplomacie, obchod a kult. rozvoj

• prohlášen za nepřítele státu

• velký vliv Seneca

• vraždil své příbuzné, hodně povstání, tyranie

• panovník s pokrokovými a liberálními názory

• krutovláda krize nechal Řím podpálit r. 64 (vinu svedl na křesťany) pronásledování křesťanů

• obnovil zákon o urážce majestátu

• ve všech hrách a soutěžích musel vždy zvítězit egoistický člověk, nesnášel kritiku

• svržen prétoriánskou gardou sebevražda na útěku z Říma

• dostavěl svůj palác (obrovské rozměry)

• příkaz k sebevraždě dostal i Seneca, Petronius

• končí Iulsko – claudijská dynastie

• za vlády dynastie římské impérium vzkvétalo: zemědělství se dařilo, postavení otroků se zlepšilo, nevedly se dobyvačné války, někteří pokládali otroky za lidi

• nový způsob obhospodařování půdy – kolonát – velcí latifundisté pronajímali půdu bezzemkům nebo otrokům