Starověký Řím
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Ovládnutí Itálie
Římané si podmanili okolní latinská města
Latinové byli spojenci – výsadní postavení
oslabení Etrurie využili Keltové (Římané jim říkali Galové)
387 př. n. l. – Galové v Římě
272 př. n. l. – Řím ovládl jižní Itálii (porazili Samnity a město Tarent)
265 př. n. l. – dokončení ovládnutí Itálie (ztráta samostatnosti Volsinij)
Římská republika do ovládnutí středomoří
do té doby byly vztahy Kartáginců s Římany přátelské
Kartágo
založeno Foiničany
území Foinikie na vých. pobřeží Střed. moře
zbohatli obchodem s barvenými látkami
založili oblast Kartágo
založení Kartága – 814. př. n. l.
postupně se osamostatňovali městský stát
obrovské loďstvo, slabá armáda
objevné plavby – Británie, Irsko, africké pobřeží
zpočátku se spojovali s Etrusky
Punové – latinsky Kartáginci
Řím i Kartágo mělo zájem o Sicílii
Punské války
celkem 3 války ve 3. - 2. stol. př. n. l.
zájem o Sicílii
První punská válka 264 – 241 př. n. l.
vypukla z obavy Římanů před sílícím vlivem Kartága na Sicílii
boje probíhaly převážně na moři poblíž Sicílie
Punské lodě pustošily italské pobřeží
Římané vybudovali lodě podle punských, své lodě vybavili sklápěcími můstky s bodcem, který po spuštění prorazil palubu nepřátelské lodi boj na souši, ve kterém byli dokonalí Římané námořní velmoc
neúspěšně skončil pokus Římanů porazit Kartágo na jeho vlastní africké půdě
241 př. n. l. – bitva u Aegatských ostrovů (poblíž Sicílie), Římané porazili punské loďstvo
Kartágo muselo platit vysoké válečné náhrady tísnivá ekonomická situace + ztráta Sicílie, Liparských ostrovů, Sardinie a Korsiky
Druhá punská válka 218 – 201 př. n. l.
punský vojevůdce Hamilkar Barkas se rozhodl obnovit mocenské postavení Kartága
ztrátu ostrovů mělo vynahradit ovládnutí Hispánie (ložiska stříbra a mědi)
Kartágo získalo v Hispánii území vynahrazení
hranici mezi římskou a kartaginskou sférou vlivu tvořila řeka Iberus (Ebro)
221 př. n. l. – Hannibal (Hamilkarův syn) se stal velitelem punských vojsk
od vojska se naučil vojenskému umění a nenávist k Římanům
220 př. n. l. – Hannibal oblehl město Saguntum (římský spojenec)
Římané v této oblasti žádali Římany o pomoc – váhali – Hannibal město dobyl
Hannibal brutálně naložil s poraženými, Římané prosili o jejich vydání
Kartáginci odmítli a Římané jim vyhlásili válku – 218 př. n. l.
Hannibal překročil Iberus a vydal se Itálie
217 př. n. l. – bitva u Trasimenského jezera, porážka Římanů Hannibalem
216 př. n. l. – bitva u Kann (jižní Itálie), výhra Kartága, obrovské množství zraněných a mrtvých na straně Říma
Hannibalovo postavení v Kartágu se horšilo
211 př. n. l. se Hannibal probojoval až Římu („Hannibal ante portas“ – Hannibal před branami, nedokázal využít situace k vítězství)
Publius Cornelius Scipio Maior – konzul, rozhodl se zaútočit na Kartágo
202 př. n. l. – bitva u Zamy (sev. Afrika), Scipio zvítězil
201 př. n. l. uzavřená mírová smlouva s velmi tvrdými podmínkami pro Kartágo
vyšší válečné náhrady, vydání lodí a slonů, odevzdání rukojmí
museli se zavázat, že nepovedou žádné války bez svolení Římanů
Kartágo ztratilo velmocenské postavení