12. Kapitálový trh, účetní doklady a knihy

• Podle místa vzniku

• Vnější – účastníkem účetního případu je někdo z okolí účetní jednotky

• Vnitřní – uskutečnily se uvnitř podniku

Náležitosti účetního dokladu

• Označení účetního dokladu - musí být označeny způsobem zabezpečujícím vazbu mezi jednotlivými doklady a účetními zápisy v účetních knihách

• Obsah účetního případu a označení jeho účastníků

• Peněžní částku nebo údaje o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství

• Okamžik vyhotoven účetního dokladu

• Okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodné s okamžikem vyhotovení účetního doklad

• Podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování

Oběh účetních dokladů

• Oběh účetního dokladu je cesta, kterou projde účetní doklad ve firmě od jeho vyhotovení až po skartaci.

• Tento proces neprobíhá u všech účetních jednotek stejně.

Oběh dokladů zahrnuje tyto etapy:

• Vyhotovení účetního dokladu – bez zbytečného odkladu, trvalým způsobem, není povoleno přepisovat, gumovat, přelepovat

• Přezkoušení správnosti – kontrola účetního dokladu z hlediska věcné a formální stránky (zaměřuje se na ověření úplnosti náležitostí účetního dokladu)

• Příprava k zaúčtování - zahrnuje tyto činnosti:

• Třídění dokladů – zpravidla podle druhu

• Označování dokladů – číslování v nepřetržité číselné řadě

• Evidence- zápis dokladů do pomocných účetních knih např. Knihy faktur, pokladní knihy atd.

• Určení účtovacího předpisu – stanovení účtů, na které se bude účtovat, a jejich stran

• Zaúčtování dokladů – účetní zápisy v účetních knihách

• Archivace - úschova dokladů – založení do pořadačů (šanonů), dobu archivace jednotlivých dokladů stanoví zákon o účetnictví (běžné účetní doklady 5 let, ostatní 10-15 let)

• Skartace – úplné zničení dokladů po uplynutí archivační doby (skartování ve skartačním koši, spálení)

Daňové doklady

• Vystavují se v souvislosti s daní z přidané hodnoty

• Má zákonem o dph předepsané náležitosti

• Existují různé druhy daňových dokladů

Charakteristika daňového dokladu – daňovým dokladem je deklarován vznik daňové povinnosti v určitém čase a výši, odběratel zase může uskutečnit zdanitelné plnění- má právo uplatnit nárok na odpočet daně na základě daňového dokladu

Druhy daňových dokladů

Plátce DPH má povinnost vystavit daňový doklad nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo do 15 dnů ode dne přijetí platby.

• Běžný daňový doklad – faktura, která obsahuje náležitosti běžného daňového dokladu (obsahuje: přesné označení kupujícího a prodávajícího, evidenční číslo dokladu, datum vystavení daňového dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění, jednotková cena bez daně, rozsah a předmět zdanitelného plnění, údaje rozhodné pro stanovení daně)

• Zjednodušený daňový doklad – nemusí obsahovat některé náležitosti, např. údaje o kupujícím, datum vystavení dokladu

• Daňové dobropisy a vrubopisy – vystavují se při dodatečném snížení či zvýšení ceny, obsahují všechny údaje jako běžný daňový doklad

• Ostatní daňové doklady (doklad o použití, splátkový kalendář, souhrnný daňový doklad)