Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




19 Hospodářská politika státu

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (48,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Hospodářská politika státu Procesy, které probíhají v národním hospodářství ovlivňuje do určité míry stát. Konkrétním výrazem míry, zaměření a způsobu účasti státu v ekonomice je jeho hospodářská politika. Její podoba závisí především na politickém systému společnosti, ekonomické teorii, z níž ekonomové vycházejí stavu, v jakém se hospodářství nachází vlivu nestátních organizací a hnutí vlivu vnějšího okolí státu. Nositele hospodářské politiky 1. parlament(poslanecká sněmovna a senát) Projednává a schvaluje zákony, které stanoví závazná pravidla pro fungování společnosti. Jde o zákony, které se týkají ekonomiky přímo (např. zákon o obchodních korporacích, daňové zákony), nebo nepřímo (zákon o policii, školský zákon); 2. vláda Je nejvyšším výkonným orgánem. Vypracovává návrhy zákonů, prosazuje jejich dodržování. V hospodářské politice má hlavní roli. Na každý rok předkládá parlamentu návrh státního rozpočtu, tj. plán peněžních příjmů a výdajů státu a po jeho schválení zajišťuje jeho plnění; 3. Česká národní banka Je rovněž ústředním orgánem státní správy. Jejím obecným úkolem je pečovat o stabilitu měny. Cíle hospodářské politiky Stát plní ve společnosti řadu funkcí: funkce právní jistoty a bezpečí –tvorba a dodržování práva, vnitrostátní a mezinárodní bezpečnost, vynutitelnost práva funkce sociální – zajišťuje přerozdělovací procesy v ekonomice, řeší nezaměstnanost a pohyb pracovních sil, stará se o veřejné statky (školství, zdravotnictví, infrastruktura...) funkce hospodářská – vytváří podmínky pro podnikání ostatních subjektů, pravidla hospodářské soutěže, garantuje stabilní měnu... Stát hospodářskou politiku uskutečňuje podle zákonů. Vývoj hospodářství ovlivňuje pomocínástrojů přímých(přikazuje, zakazuje, omezuje) anástrojů nepřímých(informuje, vybírá daně, clo, vyplácí sociální dávky). Hospodářská politika státu tudíž spočívá ve volbě cílů a nástrojů k jejich dosažení. V jejím rámci můžeme rozlišit politiku rozpočtovou (fiskální) měnovou (monetární) důchodovou a cenovou zahraničně obchodní Rozpočtová politika Rozpočtová (fiskální) politikaspočívá v rozhodování o tom, jak velké by v příslušném období měly být příjmy státu a z čeho je získá, výdaje státu a na co budou vynaloženy. Konkrétním vyjádřením tohoto rozhodování jestátní rozpočet na příslušný kalendářní rok. Je to vlastně plán příjmů a výdajů, podle kterého stát hospodaří. Jeho návrh vypracovává ministerstvo financí, projednává ho vláda a schvaluje ve formě zákona parlament. Můžeme ho také označit jako nejdůležitější centralizovaný peněžní fond. Příjmy státního rozpočtu tvoří příjmy z daní, včetně cla.Připadá na ně kolem 55% z celkových příjmů; příjmy z pojistného sociálního pojištění. Připadá na ně kolem 40% z celkových příjmů; ostatní příjmy(především příjmy rozpočtových organizací a pokuty). příjmy z rozpočtu EU Výdaje státního rozpočtu tvoří transfery obyvatelstvu(především důchody, peněžité dávky nemocenského pojištění, podpora v nezaměstnanosti). Připadá na ně kolem 40% z celkových výdajů; veřejná spotřeba státu(především výdaje na státní správu, armádu, policii, soudy) aobyvatelstva(především výdaje na zdravotnictví, školství, kulturu) dotace podnikům dotace krajům, okresům a obcím kapitálové (investiční) výdaje odvody do rozpočtu EU Příjmy a výdaje mohou být v rovnováze, pak jde o rozpočetvyrovnaný. Rozpočet může být ipřebytkovýneboschodkový (deficitní). Rozpočtová politika má kromě zajištění příjmů k úhradě výdajů státu vliv i na to, kolik a za co budou podniky, obyvatelstvo a stát vydávat peníze, tj. na celkovou poptávku a tím i na vývoj ekonomiky. Snížením daní nebo zvýšením výdajů se celková poptávka zvýší. V období recese tím stát může podnítit hospodářský růst. Zvýšením daní nebo snížením výdajů se celková poptávka naopak sníží Schodkovým rozpočtem se však vytvářístátní dluh. Ten je zpravidla kryt státními dluhopisy, které bude nutno v budoucnu splácet a jejich držitelům platit úroky. Po skončení kalendářního roku vláda v parlamentu projednává, jak se podařilo schválený státní rozpočet splnit, tj. jaké byly skutečné příjmy a výdaje. Podobně jako vláda si počínají i nižší orgány státní správy a samosprávy, v současné době kraje a obce. Mají jednak vlastní příjmy, jednak dostávají ze státního rozpočtu dotace. Dohromady s ním pak tvoří tzv.veřejné rozpočty: Existují i další státní peněžní fondy, např.silniční fond, fond tržní regulace v zemědělství, fond životního prostředí, fond rozvoje bydlení.Hospodaří podle schváleného statutua zpravidla je spravují příslušná ministerstva. Podobnou povahu má ifond zdravotního pojištěníspravovaný zdravotními pojišťovnami. Jeho příjmy tvoří pojistné, které platí zaměstnanci, podniky a stát. Hradí se z něho zdravotní péče a léky. Měnová politika Hospodářské procesy, které probíhají v národním hospodářství a zprostředkovává je trh, se uskutečňují pomocí peněz. I když oběh peněz je spojen s oběhem statků a služeb, relativně se osamostatnil. V určitém čase může proto být v oběhu jiné množství peněz než odpovídá ceně vytvořených statků a služeb ke směně. Zvýšení množství peněz v oběhu zvyšuje celkovou poptávku, protože obyvatelstvo, podniky a stát mohou více utrácet. Vyšší poptávka podněcujehospodářský růst a zaměstnanost,avšak na druhé straně vyvolávárůst cen.Rostou-li ceny, snižuje se kupní cena peněz. Tento jev označujeme jakoinflaci. Opakem jedeflace.Je zpravidla spojena s hospodářským poklesem a růstem nezaměstnanosti. Množství peněz v ekonomice a tím i velikost celkové poptávky ovlivňuje i ekonomické vztahy s jinými státy, jejichž souhrnným peněžním vyjádřením jeplatební bilance.Vývoj platební bilance zpětně ovlivňuje měnový kurz, vývoz a dovoz, pohyb cen na vnitřním trhu. Měnovou politiku státu uskutečňujeČeská národní banka. Zaměřuje se především na udržení stability měny. Tato politika spočívá v regulování množství peněz v oběhu. Peníze se dostávají do oběhu především poskytováním úvěrů podnikům obchodními bankami. ČNB proto ovlivňuje množství peněz, které mohou banky podnikům

Témata, do kterých materiál patří