19 Hospodářská politika státu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Výdaje státního rozpočtu tvoří
transfery obyvatelstvu (především důchody, peněžité dávky nemocenského pojištění, podpora v nezaměstnanosti). Připadá na ně kolem 40% z celkových výdajů;
veřejná spotřeba státu (především výdaje na státní správu, armádu, policii, soudy) a obyvatelstva (především výdaje na zdravotnictví, školství, kulturu)
dotace podnikům
dotace krajům, okresům a obcím
kapitálové (investiční) výdaje
odvody do rozpočtu EU
Příjmy a výdaje mohou být v rovnováze, pak jde o rozpočet vyrovnaný.
Rozpočet může být i přebytkový nebo schodkový (deficitní).
Rozpočtová politika má kromě zajištění příjmů k úhradě výdajů státu vliv i na to, kolik a za co budou podniky, obyvatelstvo a stát vydávat peníze, tj. na celkovou poptávku a tím i na vývoj ekonomiky.
Snížením daní nebo zvýšením výdajů se celková poptávka zvýší. V období recese tím stát může podnítit hospodářský růst. Zvýšením daní nebo snížením výdajů se celková poptávka naopak sníží
Schodkovým rozpočtem se však vytváří státní dluh. Ten je zpravidla kryt státními dluhopisy, které bude nutno v budoucnu splácet a jejich držitelům platit úroky. Po skončení kalendářního roku vláda v parlamentu projednává, jak se podařilo schválený státní rozpočet splnit, tj. jaké byly skutečné příjmy a výdaje.
Podobně jako vláda si počínají i nižší orgány státní správy a samosprávy, v současné době kraje a obce. Mají jednak vlastní příjmy, jednak dostávají ze státního rozpočtu dotace. Dohromady s ním pak tvoří tzv. veřejné rozpočty:
Existují i další státní peněžní fondy, např. silniční fond, fond tržní regulace v zemědělství, fond životního prostředí, fond rozvoje bydlení. Hospodaří podle schváleného statutu a zpravidla je spravují příslušná ministerstva. Podobnou povahu má i fond zdravotního pojištění spravovaný zdravotními pojišťovnami. Jeho příjmy tvoří pojistné, které platí zaměstnanci, podniky a stát. Hradí se z něho zdravotní péče a léky.
Měnová politika
Hospodářské procesy, které probíhají v národním hospodářství a zprostředkovává je trh, se uskutečňují pomocí peněz. I když oběh peněz je spojen s oběhem statků a služeb, relativně se osamostatnil. V určitém čase může proto být v oběhu jiné množství peněz než odpovídá ceně vytvořených statků a služeb ke směně.
Zvýšení množství peněz v oběhu zvyšuje celkovou poptávku, protože obyvatelstvo, podniky a stát mohou více utrácet. Vyšší poptávka podněcuje hospodářský růst a zaměstnanost, avšak na druhé straně vyvolává růst cen. Rostou-li ceny, snižuje se kupní cena peněz. Tento jev označujeme jako inflaci.
Opakem je deflace. Je zpravidla spojena s hospodářským poklesem a růstem nezaměstnanosti.
Množství peněz v ekonomice a tím i velikost celkové poptávky ovlivňuje i ekonomické vztahy s jinými státy, jejichž souhrnným peněžním vyjádřením je platební bilance. Vývoj platební bilance zpětně ovlivňuje měnový kurz, vývoz a dovoz, pohyb cen na vnitřním trhu.