7. MO Státní rozpočet

zkoumané makroekonomické veličiny

• hrubý domácí produkt

• míra inflace

• míra nezaměstnanosti

• platební bilance

Hrubý domácí produkt (HDP)

• souhrn veškeré dokončené produkce zboží a služeb, vyrobených v dané zemi za 1 kalendářní rok

metody výpočtu – výdajová, důchodová

měření HDP – v penězích, v % => přepočet na 1 obyvatele

možnosti růstu HDP – např. zvýšení zaměstnanosti, produktivity práce

HDP nezachycuje:

• netržní produkci (pletený svetr od babičky)

• škody na životním prostředí

• kvalitu výrobků a služeb

• černou a šedou ekonomiku (černá např. obchod s drogami, šedá např. daňové úniky legálního zboží)

HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT – je tvořen sumou všech finálních výrobků a služeb vyrobený za kalendářní rok výrobními činiteli ve vlastnictví občanů dané země nejen doma, ale i v zahraničí (používá např. USA)

• úroveň NH je závislá např. na přírodním bohatství země, schopnostech pracovní síly

Inflace

• projev ekonomické nerovnováhy

• vzniká v případě, že množství peněz v ekonomice roste rychleji než množství produkce

• vnějším znakem inflace je růst cenové hladiny (o kolik si za 1 Kč koupíme méně, než před rokem) => zdražování

opakem inflace je deflace (dochází ke zvyšování kupní síly peněz)

deflace – pokles míry inflace (pokles tempa růstu inflace)

cenová hladina => součet cen všech výrobků a služeb v ekonomice

• k vyjádření inflace se používají cenové indexy např. INDEX spotřebitelských cen

V České republice zjišťuje inflaci Česká statický úřad, udržení cenové stability, tedy nízké inflace má jako svůj hlavní úkol ČNB

formy inflace

• podle formy inflace rozlišujeme inflaci

• zjevnou

• potlačenou (blokovanou)

• skrytou

• podle tempa rozlišujeme inflaci

• mírná (plíživá) – do 5%

• pádivá (cválající) – 10% – 100%

• hyperinflace – vede k měnové reformě 1000%

důsledky inflace (co se stále, je – li inflace)

• pokles reálných mezd a platů

• věřitelé ztrácí, dlužníci získávají

• klesá reálná kupní smlouva

• sociální dopady = dopad na slabé skupiny obyvatel

• vliv na rovnováhu ekonomiky (změna struktury spotřeby ve prospěch nezbytných statků => změna struktury výroby)

Nezaměstnanost

• nezaměstnanost můžeme definovat jako sociální ekonomický jev, při kterém dochází k poruchám na trhu práce

• jde o nesoulad mezi poptávkou po práci a nabídkou pracovních sil

nezaměstnaný – je ten, kdo se aktivně uchází o práci resp. je zapsán v evidenci úřadu práce a plní podmínky pro pokračování registrace => je bez placené práce, schopen práce, hledá práci po určité období, je mu více než 15 let a ukončil povinnou školní docházku, registruje se na úřadu práce

formy nezaměstnanosti

• frikční – velmi krátkodobá => přechod z 1 pracovního místa do nového

• cyklická – způsobená fází recese v hospodářském cyklu např. v období krize – nedostatek pracovních míst

• strukturální – způsobená změnami v požadované kvalifikaci pracovníků vlivem změn technologií nebo útlumu některých odvětví => lidé musí absolvovat rekvalifikační kurzy pro změnu zaměstnaní

• sezónní – pracovníci v zemědělství nebo cestovním ruchu jsou mimo sezónu bez práce o nezaměstnanost tak vzroste