7.Peněžní trh, účetní závěrka

1. PENĚŽNÍ TRH

• Je založený na nabídce relativně volných peněz (majitelé je nechtějí nechat ležet ladem a chtějí je zhodnotit) a poptávce po penězích.

• Střetem Na a Po se vytváří cena peněz (výše úroku, tržní cena cenných papírů, kurzy deviz)

Subjekty:

1. Přebytkové – nabízí peněžní prostředky (banky, spořitelny)

2. Schodkové – mají nedostatek peněžních prostředků (podniky, domácnosti)

Peníze = všeobecný ekvivalent, jímž se vyjadřuje hodnota veškerého zboží

Peníze jsou prostředkem směny, který je přijímán při placení za zboží a služby.

Peníze = speciální druh zboží

Formy peněz:

1. Hotové – papírové bankovky a mince, slouží k hotovostnímu platebnímu styku

2. Depozitní (žirové) – vklady na účtech v bankách, slouží k bezhotovostnímu platebnímu styku

Měna = soustava peněz stanovena zákonem, platí na území určitého státu, jednotka naší měny Koruna česká – Kč

Valuty = hotové peníze v cizí měně

Devizy = vklady na účtech u bank, šeky, směnky znějící na cizí měnu

Požadavky na peníze:

1. Dělitelné – koruna = základní měnová jednotka, stokoruny, pětikoruny, padesátikoruny, tisícikoruny atd. – existují zlomky a násobky základní jednotky

2. Snadno přenosné – papírové peníze, mince, platební karty, zápisy na účtech

3. Obtížně padělatelné – bankovky jsou chráněny proti padělání, jsou tištěny na speciálním papíře a mají ochranné prvky

4. Stabilní – stálá kupní síla, aby nebyly znehodnocovány inflací

Funkce peněz:

1. Prostředek směny – peníze zprostředkovávají výměnu zboží za zboží

2. Míra hodnot – pomocí peněz měříme hodnotu jinak nezměřitelných věcí

3. Prostředek akumulace – peníze se dají hromadit, schraňovat, akumulovat = funkce pokladu

Historie peněz

• Nejdříve byla směna jevem ojedinělým a měla podobu výměny zboží za zboží (kožešinu vyměním za sekyrku) = směna naturální neboli barter.

• S rostoucím významem obchodu se naturální směna ukázala být nepraktickou, protože ne každý chtěl vyměnit kožešinu právě za sekyrku.

• Proto začali lidé hledat speciální druh zboží (všeobecný ekvivalent), který by kdokoliv a kdykoliv rád vyměnil.

• U Slovanů byl za všeobecný ekvivalent považován např. plátěný kapesník, který měl pro ně velkou hodnotu.

• Časem se ukázal nejvhodnějším ekvivalentem být drahý kov, který byl dostatečně vzácný, dobře se dělil, uchovával, přenášel a nekazil se.

Peněžní trh

• Zajišťuje umisťování krátkodobých finančních zdrojů

• Půjčky na mezibankovním trhu – mezi bankami navzájem

• Půjčky mezi bankami a klienty

• Se splatností do 1 roku

Nástroje peněžního trhu

1. Vklady a úvěry

1. Netermínované vklady (bez termínu, mohou je kdykoliv vyzvednout)

2. Krátkodobé termínované vklady (na určitou dobu)

3. Krátkodobé úvěry (na určitou dobu)

   1. Krátkodobé CP