Ekonomický růst a hospodářský cyklus

Jakoby by firmy byly popleteny. Ekonomikou se šířila vlna investorského optimismus, i rostou - pak pesimismu.

Politický cyklus

• jedna z hlavních externích příčin hospodářských cyklů

• rozhodujícími příčinami fluktuace produktu jsou intervencionistické zásahy autorit, zejména měnová a fiskální politika

• kolísání typu ekonomik, expanzivní čí restriktivní je dáno rytmem voleb

• před volbami expanzivní typ, populární,

• po volbách ale restriktivní, boj s inflací

Předpoklady: politici mají nástroje ke stimulování ekonomiky; lidem se líbí nízká nezaměstnanost a inflace a rychlý ek. růst; politici chtějí být znovu zvoleni

Jak to funguje: Politici po svém zvolení zavedou úsporný hosp. režim, vzroste nezaměstnanost a tím redukují inflaci. Poté asi rok před volbami ekonomiku stimulují. Sníží daně, zvýší vládní výdaje G atd. Občané už si budou u voleb pamatovat spíš konjunkturu než recesi.

Hayekova teorie

MD = peněžní popt. MS = peněžní zásoba

cenová LRAS i MS´

hladina

E´ SRAS i~5%

P1

P0 E

AD´ i~3%

AD

Y0 Y* Y1 reálný HDP M/P M´/P M/P

M´/P´

1. fáze = vlna investorského optimismu

2. fáze = vlna investorského pesimismu

AD = C + I + G + NX

↑I =>↑AD=> ↑ produktu Y

zpoždění: vývoj cenové hladiny (roste cenová hladina => roste peněžní nabídka)

ekonomika se vrací na svou původní úroveň

CB těžce odhadují výši Y* => důvod změny peněžní zásoby

Velkým přínosem Friedricha Augusta von Hayeka pro společnost byla jím vypracovaná monetární teorie hospodářského cyklu.

V této teorii Hayek tvrdí, že hlavním zdrojem ekonomické nerovnováhy jsou peníze ve formě bankovních úvěrů.

Jak tvrdil Hayek, na vrcholu této nerovnováhy stojí centrální banka. Ta svou expanzní politikou šíří celou bankovní soustavou falešné impulsy (rostoucí ceny), kterých se chytají podnikatelé. Díky levným úvěrům tito podnikatelé uskutečňují zbytečné, "špatné" a hlavně těžko odbouratelné investice do technologií a rozšiřování výroby. Po opadnutí investiční euforie zjišťují, že tyto investice byly nevýhodné, a že jím díky tomu zůstávají nevyužité kapacity. Z tohoto důvodu musí přistoupit k propouštění části zaměstnanců a k rozprodávání přebytečných "aktiv".

Centrální banka tak svým neuváženým "nalitím" peněz do hospodářství zvýšila pouze nestabilitu tohoto systému. Díky takto falešně vyvolané investiční bublině se hospodářstvím šíří zvyšující se inflace. Na tu za krátkou dobu navazuje "falešně" vysoký hospodářský růst, který po několika měsících (letech) vystřídán rychle rostoucí nezaměstnaností a zpětným útlumem výroby. Toto je počátek hospodářské deprese

Investiční cykly bývají doprovázeny spekulativním chováním investorům, toto může přejít do finanční krize tzn. když klesají úrokové míry, roste cena aktiv (pozemky, dluhopisy, nemovitosti, akcie) a vzniká tzv. investiční bublina. Celou ekonomikou se šíří spekulativní bublina. Tyto spekulace vyplňují sama sebe. Když věříme tomu, že hodnota aktiv nějaké společnosti poroste, tak roste. Poptávka je ženěna sama sebou. Výše aktiv nemůže růst do neomezené výše, bublina praskne, investoři by se jich rádi zbavily, ale př. pan Novák není sám. Ekonomikou se šíří vlna hospodářské recese. K této finanční krizi se často přidává krize bankovní, pan Novák ztrácí hodnotu CP, má strach o své úspory, bankovní systémy nejsou likvidní, úspory mají rozpůjčovány, banky začínají krachovat.