Národní hospodářství, ukazatele vývoje ekonomiky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Hrubý národní produkt (HNP) – souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období výrobními faktory ve vlastnictví občanů příslušné země, bez ohledu na to, zda výroba probíhala na území státu nebo v zahraničí. HNP používá především Severní Amerika – Američani jsou hrdí na své velké zahraniční investice.
Čisté ekonomické bohatství (NEW – Net Economic Welfare)
NEW =
hrubý národní produkt + šedá a černá ekonomika, produkce pro vlastní potřebu – negativní dopady hospodářské činnosti na kvalitu života (především dopady na životní prostředí)
Některé veličiny jsou těžko měřitelné, zatím spíše teoretický ukazatel, vývoj ekonomické teorie však jde právě tímto směrem.
2. Inflace
Inflace je snižování hodnoty peněz neboli zmenšování kupní síly peněz. Inflace zmenšuje množství zboží a služeb, které si můžeme koupit za peněžní jednotku.
Inflace se projevuje zvyšováním cen zboží a služeb.
Opakem inflace je deflace – peníze mají vyšší hodnotu
Počítá se míra inflace v % - porovnáváním cenových hladin v různých časových obdobích. Vývoj cenové hladiny se měří nejčastěji pomocí indexu spotřebitelských cen = průměr úrovně cen tzv. spotřebního koše (sestavují ho statistici).
Typy inflace podle velikosti:
inflace mírná (plíživá) – jednociferná – lidé nepřestávají věřit penězům, tempo růstu cen odpovídá tempu růstu výroby, ekonomika běžně funguje
inflace pádivá – dvojciferná – lidé preferují cizí měny nebo jiné trvalejší hodnoty (zlato, nemovitosti), ekonomická výkonnost klesá
hyperinflace – trojciferná a větší – ceny se zvyšují natolik rychle, že peníze přestávají plnit svou funkci uchovatele hodnot a zprostředkovatele směny, lidé preferují naturální směnu, ekonomický systém se rozpadá, nastává chaos (válka)
Příčiny inflace - v oběhu je více peněz, než by odpovídalo nabídce zboží
inflace tažená poptávkou- rychlejší růst mezd než produktivity práce - nadměrné státní výdaje - soc. dávky, dotace - nadměrné úvěrování Výrobci zvyšují ceny, protože roste poptávka
inflace tažená nabídkou– zvýšení cen zboží v důsledku růstu cen vstupů (energií, materiálů, nájemného) - zvyšování cen produktů u výrobců s dominantním postavením na trhu
Vliv inflace na ekonomiku - negativní důsledky
- postihuje osoby se stálými příjmy (důchodci, státní zaměstnanci), provádí se valorizace příjmů = zvýšení příjmů, pokud míra inflace dosáhne určité hodnoty, ale se zpožděním
- znehodnocuje vklady - je výhodná pro dlužníky, nevýhodná pro věřitele
- ztěžuje rozhodování o budoucnosti- výkyvy inflace lze těžko předvídat, podniky pak
ztrácí orientaci na trhu, ale i domácnosti neví, zda raději spořit nebo utrácet…
3. Nezaměstnanost
vzniká, pokud na trhu práce převyšuje nabídka zaměstnanců poptávku firem