Nezaměstnanost a inflace

Změna AD a AS v dlouhém období

S typ

P AS1

P2 - snaha ekonomiku stimulovat prostřednictvím AD – tlak na růst AD i

P1 AS za cenu zvýšení cenové hladiny

P0

AD1

AD

Y1 YN Y

D typ

P AS1

P2 přebytek poptávky po práci – růst mezd – růst nákladů

P1 AS růst cen – klesá reálná mzda

P0

AD1

AD

YN Y1 Y

LRAS – dlouhodobá křivka AS

P LRAS1 – cenová hladina klesla – protiinflační nástroj = růst AS a růst

produktivity výrobních faktorů

AD

Y2 YN Y1 Y

P LRAS

AD1 – inflační faktor = růst AD

AD

Inflace tažená nabídkou v krátkém období

1. růst materiálových nákladů na výrobu – např. v důsledku devalvace národní měny, zdražení dovážených surovin, pomalé zavádění investic, nehospodárnost

2. růst mzdových nákladů – velkou roli hrají odbory a naše vlastní inflační očekávání

3. růst ziskových přirážek – subjektů v monopolním a oligopolním postavení – nutnost protimonopolních a antitrustových zákonů + regulace cen v některých odvětvích

4. znehodnocení národní měny – devalvace, jak je ekonomika závislá na importu

Inflace tažená poptávkou v krátkém období

1. velký vliv CB

2. pozor na odlišné chápání: monetaristé – růst AD je spojen s nadměrnou emisí peněz, nevhodná měnová politika CB keynesiánci – AD roste, jestliže roste jakákoliv ze 4 komponent (AD = C + I + G + NX)

C – konečná spotřeba domácností ↑ ↓ průb. změna AD ↑ ↓ mezní sklon ke spotřebě ↑ ↑ C AD ↑ ↓ ↓ C AD ↓ hrubé důchody domácností ↑ ↑ C AD ↑ ↓ ↓ C AD ↓ daně domácností ↑ ↓ C AD ↓ ↓ ↑ C AD ↑ úroková míra NX – čistý export ↑ AD ↑ ↓ AD ↓ export ↑ ↑ NX AD ↑ ↓ ↓ NX AD ↓ import ↑ ↓ NX AD ↓ ↓ ↑ NX AD ↑

Inflace jako peněžní fenomén

- znamená to, že množství peněz roste rychleji než produkt, Nový k tomu dodal, že je to od monetaristů, takže zmínit Friedmana a jeho kvant. rovnici peněz

e) druhy inflace, důsledky inflace, dodatečné náklady inflace

Druhy inflace

Inflace z hlediska kvantitativního

1. mírná – tempo růstu cen nepřekračuje tempo růstu výroby, roste nominální i reálný produkt; přijatelná inflace (inflace 1,5 %, produkt 4 %)- růst ve formě jednociferných čísel

2. pádivá – růst ve formě dvou i tříciferných čísel- tempo růstu cen předbíhá tempo růstu výroby, ztráta kupní síly peněz, lidé se snaží udržet co nejméně; obchodní kontrakty jsou indexovány nebo v zahraničních měnách; inflační doložky

3. hyperinflace – růst až o 1000%- tempo růstu již velmi vysoké, peníze ztrácejí všechny své funkce, návrat k bartrové ekonomice

Inflace z hlediska projevů

• inflace otevřená = růst P, změna cenových indexů, víme o inflaci, projevuje se otevřeným růstem cenovým hladinem, typická pro svobodné tržní ekonomiky. Projevuje se otevřeným růstem cenové hladiny měřeno příslušnými cenovými indexy.

• inflace skrytá = rostou ceny těch výrobků a služeb, které nejsou v indexech obsaženy. To je systémová chyba. Pokud měříme CPI. Nevíme o inflaci, náklady jsou větší. Je typická i v ekonomikách centrálně plánovaných. Tyto ekonomiky mají tendence: rostou-li ceny některých výrobků, pak jsou tyto výrobky politicky z indexů vytěsňovány, aby nekazili statistiku. Př. vzrostla cena brambor, komunisté je vyhodili ze spotřebního koše, aby nekazily statistiku

• inflace potlačená = typická pro centrálně plánované ekonomiky (ceny určeny nějakým centrem, ceny natištěny přímo na obalech), dříve či později se přeleje do inflace otevřené. Svobodnému pohybu cen nemůže dojít, ceny v centrálně plánované ekonomice neplní funkci, které mají plnit, ale jen pasivně sledují hmotné toky, ceny jsou jen účetní jednotkou. Režim, který ceny administrativně fixuje nemůže vykazovat otevřenou inflaci. To byl trumf v rukou komunistických a socialistických ekonomů, kteří na setkání s ekonomi západního typu říkali: Možná ty komunistické ekonomiky nejsou tak efektivní, ale jsou to ekonomiky, které vyřešili inflace a nezaměstnanost.Opak byl pravdou – nezaměstnanosti i inflace se zde projevovali skrytě