Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Peníze a trh peněz

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (798 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

3. Peníze a trh peněz a)funkce peněz, pojetí peněz - peněžní agregáty funkcionální definice peněz -pod pojmem peníze rozumíme to,co plní funkci peněz. = zvláštní druh aktiv, které můžeme použít jako prostředku k uskutečnění plateb Mankiw = soubor aktiv v ekonomice, jež lidé pravidelně používají k nákupu zboží a služeb od ostatních lidí empirická definice peněz = peníze jsou vybrané položky, které jsou monetárními institucemi považovány za nejvíce užitečné ve snaze ovlivnit ekonomickou aktivitu =všeobecně přijímaný prostředek směny Funkce peněz: jako prostředek směny– cokoliv, co je využito při směně statků a služeb jako účetní (zúčtovací) jednotka– peníze vyjadřují ceny statků jako uchovatel hodnoty– jedna z forem bohatství, pohotová kupní síla jako prostředek odložené platby jako prostředek kontroly úrovně ekonomické aktivity ad 1 - historické formy peněz: zbožové (komoditní) peníze (kožešiny, mušle, …) – nevýhodou špatná dělitelnost, skladovatelnost a trvanlivost peníze ve formě drahých kovů (zlato, stříbro), 7. – 6. stol. př. n. l. papírové peníze = bankovky – v 17. stol., částečně kryty zlatem (zlatý standart),státovky, depozitní peníze –depozita na požádání ,termínovaná depozita bezhotovostní peníze ad 2 – účetní jednotka je teoreticky obecnou mírou, ve které jsou vyjádřeny relativní hodnoty směňovaného zboží vyjadřování cen pomocí peněz je velice rychlé a jednoduché počet cen pro jeden druh zboží = N (N-1)/2 N…..počet druhů zboží ad 3 -penízemohou být drženy pro uskutečnění plateb v budoucnosti – čím širší pojetí peněz, tím menší je jejich likvidita (= pohotovost k platebním operacím) - likvidní aktivum je takové,které lze rychle a bez velkých nákladů či ztrát přeměnit v prostředek směny-v peníze nejlikvidnější aktiva: hotovostní peníze = oběživo (currency), depozita zůstatky na běžných účtech - zůstatky na termínovaných účtech cenné papíry pozemky a fyzický kapitál lidský kapitál (neprodává se – pouze pronajímá) Formy peněz: zbožové (komoditní) peníze – mají vnitřní hodnotu (zlato, cigarety) peníze s nuceným oběhem – bez vnitřní hodnoty (je nulová); nucení probíhá formou nařízení vlády a musí zde být určitá přijatá konvence (musíme být ochotni považovat barevný papírek za peníze) M – peněžní zásoba (vyjádřena peněžními agregáty, měřena CB)=množství peněz v ekonomice k určitému okamžikupeněžní agregáty = rozčlenění depozitních peněz M1 … úzký agregát (oběživo plus vklady na požádání) M2 … široký agregát (M1+termínovaná depozita) ČNB např. definuje: Oběživo – někdy M0 M1 = oběživo + vklady na viděnou (netermínované vklady) M2 = M1 + kvazi peníze (termínované vklady,vkladové certifikáty,depozitní směnky,ostatní dluhopisy,vklady rezidentů v cizí měně) L = M2 + státní pokladniční poukázky + poukázky ČNB + poukázky FNM b) Keynesiánské motivy držby peněz (teorie preference likvidity) - křivka poptávky po penězích a její posuny MD = poptávka po penězích … množství peněz, které jsou ekonomické subjekty ochotny držet při dané úrokové míře - peníze poptáváme proto, abychom je drželi,nikoliv proto abychom je spotřebovávali nabízené množství peněz (peněžní zásoba, nabídka)se musí rovnat množství, které ekonomické subjektyskutečně vlastní, drží nabízené množství peněz se nemusí rovnat poptávanému peníze nezaměňujeme s důchodem peníze = stavová veličinaX důchod = toková veličina Keynesova teorie preference likvidity: (Lidé chtějí držet část svých finančních aktiv vysoce likvidní…) motivy pro držení peněz – podle Keynesovy teorie preference likvidity rozlišujeme 3 motivy držby peněz: transakční motiv– vyplývá z časového nesouladu mezi příjmy důchodů a tržeb a jejich vydáním; lidé jsou ochotni obětovat úrok za možnost nakupovat v každém okamžiku – vysoce závislé na výši důchodů; kvůli běžným výdajům- mzdu dostávám jednou za měsíc,ale statky běžné spotřeby kupuji každý den- proto musím držet určité množství peněz. Transakční MD je necitlivá na úrokovou sazbu. Nemusí platit vždy „náklady ošoupávání podrážek“ opatrnostní motiv – vyplývá ze snahy vyhnout se riziku, zabezpečit se před nejistou budoucností, neočekávanými výdaji – působí na transakční poptávku spekulační motiv – vychází z funkce peněz jako uchovatele hodnoty; je třeba zvážit ziskovost x bezpečnost (poměřování aktiv a obligací), když vzroste úrok. sazba bude se preferovat držba cenných papírů, když bude sazba nízká, bude preferována držba peněz… Poptávka po peněžních zůstatcích –souvislost mezi poptávanými peněžními zůstatky a úrokovou mírou. Poptávka po penězích roste s poklesem úrokové sazby. Jde o pohyb na křivce MD. Druhy poptávky po penězích: transakční poptávka – cílem jsou peníze používané na běžné nákupy majetková poptávka – cílem je získat peníze na nákup majetkové hodnoty i MD = poptávka po penězích (money demand) Klesající- při vyšší úrokové míře chtějí lidé investovat a poptávají méně hotovostních peněz… M- peněžní zásoba 30 15 30 6090 NOP Faktory ovlivňující MD= posun celé MD: změna reálného důchodu-roste důchod- roste celá MD (v důsledku trans. a opatrn. motivu) změna cenové hladiny-lidé budou na nákup statků a služeb potřebovat více peněz- roste celá MD jiné okolnosti (změna platebních zvyklostí-výplatamzdy dvakrát měsíčně místo jednou, změna preferencí rizik-zvýší se naše obava z rizika zvýším poptávku po penězích, změna bezhotovostního platebního styku, očekávání recese) Peněžní zůstatky a důchod peněžní zůstatky se zvýší,vzroste-li důchod → rostou výdaje,ekonomické subjekty (domácnosti a firmy) potřebují více peněžních zůstatků pro hladké zabezpečení svých výdajů ekonomické subjekty porovnávajídva druhy nákladů: obětovaný úrok spojený s držením nejlikvidnějších aktiva transakční náklady spojené s držením méně likvidního aktiva při vyšší úrokové míře chtějí ekonomické subjekty držet méně peněžních zůstatků,dávají přednost méně likvidním aktivům a naopak Nominální a reálné peněžní zůstatky růst cen nutí ekonomické subjekty ke zvýšení svých peněžních zůstatků a naopak růst nominálních peněžních zůstatků – růst peněžních zů

Témata, do kterých materiál patří