Peníze a trh peněz

b) Keynesiánské motivy držby peněz (teorie preference likvidity) - křivka poptávky po penězích a její posuny

MD = poptávka po penězích … množství peněz, které jsou ekonomické subjekty ochotny držet při dané úrokové míře

- peníze poptáváme proto, abychom je drželi,nikoliv proto abychom je spotřebovávali

• nabízené množství peněz (peněžní zásoba, nabídka) se musí rovnat množství, které ekonomické subjekty skutečně vlastní, drží

• nabízené množství peněz se nemusí rovnat poptávanému

• peníze nezaměňujeme s důchodem

peníze = stavová veličina X důchod = toková veličina

Keynesova teorie preference likvidity: (Lidé chtějí držet část svých finančních aktiv vysoce likvidní…)

• motivy pro držení peněz – podle Keynesovy teorie preference likvidity rozlišujeme 3 motivy držby peněz:

1. transakční motiv – vyplývá z časového nesouladu mezi příjmy důchodů a tržeb a jejich vydáním; lidé jsou ochotni obětovat úrok za možnost nakupovat v každém okamžiku – vysoce závislé na výši důchodů; kvůli běžným výdajům- mzdu dostávám jednou za měsíc,ale statky běžné spotřeby kupuji každý den- proto musím držet určité množství peněz. Transakční MD je necitlivá na úrokovou sazbu. Nemusí platit vždy „náklady ošoupávání podrážek“

2. opatrnostní motiv – vyplývá ze snahy vyhnout se riziku, zabezpečit se před nejistou budoucností, neočekávanými výdaji – působí na transakční poptávku

3. spekulační motiv – vychází z funkce peněz jako uchovatele hodnoty; je třeba zvážit ziskovost x bezpečnost (poměřování aktiv a obligací), když vzroste úrok. sazba bude se preferovat držba cenných papírů, když bude sazba nízká, bude preferována držba peněz…

Poptávka po peněžních zůstatcích –souvislost mezi poptávanými peněžními zůstatky a úrokovou mírou.

Poptávka po penězích roste s poklesem úrokové sazby. Jde o pohyb na křivce MD.

Druhy poptávky po penězích:

1. transakční poptávka – cílem jsou peníze používané na běžné nákupy

2. majetková poptávka – cílem je získat peníze na nákup majetkové hodnoty

i

MD = poptávka po penězích (money demand)

Klesající- při vyšší úrokové míře chtějí lidé investovat a poptávají méně hotovostních peněz…

M- peněžní zásoba

30

15

30 60 90

NOP

Faktory ovlivňující MD= posun celé MD:

1. změna reálného důchodu- roste důchod- roste celá MD (v důsledku trans. a opatrn. motivu)

2. změna cenové hladiny- lidé budou na nákup statků a služeb potřebovat více peněz- roste celá MD

3. jiné okolnosti (změna platebních zvyklostí-výplata mzdy dvakrát měsíčně místo jednou,

změna preferencí rizik-zvýší se naše obava z rizika

zvýším poptávku po penězích,

změna bezhotovostního platebního styku, očekávání recese)

Peněžní zůstatky a důchod

• peněžní zůstatky se zvýší,vzroste-li důchod → rostou výdaje,ekonomické subjekty (domácnosti a firmy) potřebují více peněžních zůstatků pro hladké zabezpečení svých výdajů

• ekonomické subjekty porovnávají dva druhy nákladů: