Peníze a trh peněz

1. 1. 1999 1. 1. 1999

teta z 1.000,-- 1.000,-- (úvěr)

Orlických

hor 1. 1. 2000 1. 1. 2000

1.100,-- 1.200,--

- úvěr kryje např. nemovitostí -

někdy je pro banku nemožné

dostat se k zastavenému majetku

pouze 1 / 12 operací = 8 % se může nepodařit (nevrátit), tzn. 8 % klasifikovaných úvěrů – ve skutečnosti je to ještě méně, neboť zde nepočítáme provozní náklady

- v ČR se objem klasifikovaných úvěrů pohybuje kolem 30 % !!! (korupce)

krytí úvěrů: nemovitostí

drahými kameny (je třeba posudky více soudních znalců – abychom předešli omylu)

CB nutí komerční banky, aby vytvářely 100% rezervy

• úroková marže vysoká – banky měly nízkou kapitálovou vybavenost a rychle si na to museli vydělat (vybudovat sítě poboček, vybavit je softwarem a hardwarem, vyškolit bankovní personál, …)

• provádí zprostředkovatelské operace

zisk: polovina z úvěrů

polovina ze zprostředkovatelských operací

rozvaha = přehled o majetku společnosti a zdroje krytí

Multiplikátor bankovních peněz – obecně:

Δ D = Δ R + (1 – r) Δ R + (1 – r)2 Δ R + … (1 – r)n )

Δ D = 1 / r * Δ R Δ D … změna depozit (v celé bankovní soustavě)

r … zákonná minimální míra rezerv

Δ R … suma, která uvedla multiplikační proces do pohybu

Δ D = 1 / 0,1 * 100 = 1.000 … vklad 100 jednotek vyvolá dodatečnou nabídku peněz 1.000 (míra rezerv 10 %)

Výraz 1/r je označován jako jednoduchý multiplikátor depozitních peněz.

Vyjadřuje, o kolik se zvětší peněžní zásoba v podobě přírůstků depozitních peněz, zvýší-li se rezervy bank o peněžní jednotku

Účinnost multiplikátoru je oslabena držbou přebytečných rezerv, existencí oběživa (část uniká totiž do oběživa)

„PENÍZE DĚLAJÍ PENÍZE“

• čím ↑ minimální rezervy, tím menší multiplikační proces

• funguje i opačně (vybere-li si pan Novák 100 jednotek, ubývají v bankovní soustavě peníze ve výši 1.000 jednotek)

Předpoklady fungování multiplikačního procesu:

1. neexistují přebytečné rezervy (dobrovolné, nad povinnými)

2. všechny peníze nabývají podoby bank. depozit (neunikají z bank. soustavy jako hotovost do oběhu nebo do zahraničí)

Nabídka peněz (Křivka nabídky peněz a její posuny)

• vyjadřuje vztah mezi množstvím tohoto statku a jeho cenou. Statkem jsou peníze (peněžní zásoba), představuje nabízené množství peněz. Cena tohoto statku vyjádřena jako náklad spojený s držbou peněž, ušlý výnos – úroková sazba.

• Vztah mezi nabídkou peněz a úrokovou sazbou je dokonale neelastický = vertikální linie MS

• Podmíněn, že komerční banky nedrží přebytečné rezervy, pokud drží, pozitivně skloněná

• Klíčová role CB při peněžní expanzi či restrikci

• Posun křivky MS bude způsoben rozhodnutím CB, posun doleva – restriktivní opatření, posun doprava – expanzivní opatření

• Nabídka peněz je exogenní veličinou – je určena měnovou politikou CB