Zásobovací činnost podniku - logistika

b) vlastní výrobou - oceňována vlastními náklady (=veškeré náklady spojené s výrobou)

(např. hlína v cihelně se získá těžbou ve vlastním povrchovém dole)

• Zásobování – logistika

zásobování – starší termín, užší význam

logistika – novější pojetí, zabývá se fyzickými i informačními toky spojenými se zásobováním, řeší toky materiálu mezi firmami i uvnitř firmy tak, aby byly co nejefektivnější

Obvykle bývá samostatné oddělení v podniku, které zabezpečuje tyto činnosti:

1. plánování materiálu

2. pořizování materiálu

3. skladování materiálu

4. výdej materiálu do spotřeby

1. Plánování materiálu

a) stanovení spotřeby materiálu - vychází z plánu výroby, který se odvíjí od plánu prodeje. Spotřebu materiálu můžeme stanovit:

podle technicko-hospodářských norem spotřeby materiálu a objemu, metoda velmi přesná, ale pracná

norma spotřeby stanovuje maximální množství materiálu, které se může spotřebovat na jednotku výrobku nebo služby

plánovaná spotřeba = norma spotřeby x plánovaná velikost produkce

Příklad 1:

Pro výrobu kovového koše na papír je potřeba 0,5 kg plného plechu, 0,15 m kovové síťoviny, 0,38 m drátu a 0,13 kg barvy. Podnik plánuje vyrobit 5 000 ks za čtvrtletí. Podle těchto údajů vypočtěte spotřebu jednotlivých materiálů.

Druh materiálu Jednotka Norma spotřeby Plánovaná spotřeba Plný plech kg 0,5 2 500 Kovová síťovina m 0,15 750 Drát m 0,38 1 900 Barva kg 0,13 650

podle výtěžnosti – počítá se průměrná výtěžnost, např. u rudy, masa na jatkách, metoda méně přesná

odhadem podle minulého období (tzv. indexní metoda) – metoda nejjednodušší, ale nejméně přesná

b) stanovení velikosti nákupu

vycházíme z bilance materiálu, v níž porovnáváme zdroje a jejich užití:

počáteční zásoba + nákup = spotřeba + konečná zásoba

nákup = spotřeba + konečná zásoba – počáteční zásoba

c) stanovení četnosti a velikosti objednávek - závisí na druhu materiálu a způsobu objednávání

Stanovení četnosti:

- pravidelně – týdně, měsíčně – týká se hlavních druhů materiálu

- nepravidelně – když stav poklesne pod minimální zásobu

Stanovení velikosti objednávky:

- doplníme stav do max. zásoby

velikost dodávky = maximální zásoba – aktuální zásoba

Příklad 2:

Materiál objednáváme jednou měsíčně a maximální zásoba je stanovena na 200 kg. Kolik materiálu objednáme, jestliže v den objednávky je na skladě 60 kg?

velikost dodávky = 200 – 60 = 140 kg

objednáme takové množství, abychom minimalizovali náklady na dopravu a

skladování

- odhadem – vycházíme z průměrné spotřeby

1. stanovení velikosti zásob

Optimalizace zásob - existují dvě protikladné tendence:

1. snižovat zásoby, protože:

vážou finanční prostředky, které nelze použít jinde

vyvolávají náklady – provoz skladů, ztráty při skladování…