4. Národní hospodářství

Vnitřní

• Vnitřní motivace ekonomických subjektů, např. očekávání nějaké změny

• Rozdílný sklon k investování a úsporám

Někdy je oživení dosaženo zvýšenou spotřebou jindy vládními investicemi nebo zvýšením exportu.

Za příznivý vývoj se považuje růst HDP o 2 -3 % ročně, za velmi příznivý o 4 -5 % ročně.

Nezaměstnanost

Nezaměstnanost se vyjadřuje jako poměr počtu nezaměstnaných k obyvatelstvu státu v daném věku, aktuálně v rozmezí 15–64 let.

Rozlišujeme nezaměstnanost:

1. Dobrovolnou – ta je způsobená tím, že někteří lidé nechtějí být zaměstnáni (nabízená mzda je pro ně příliš nízká, nevyhovuje jim vzdálenost, mají jiné příjmy apod.).

2. Nedobrovolnou – ta je způsobená tím, že není dostatek pracovních míst, tzn., že počet nezaměstnaných převyšuje počet volných pracovních míst.

Podle příčin nezaměstnanost dělíme na:

1. Frikční – jde o krátkodobou nezaměstnanost, která vzniká v době, kdy lidé hledají nové pracovní místo (mění zaměstnání, absolventi škol).

2. Strukturální – je dána tím, že v určitých oborech poklesne potřeba určitých povolání, vzniká útlum oboru; rozvíjí se nové obory, pro které však původní zaměstnanci nemají potřebnou kvalifikaci, řešením mohou být rekvalifikační kurzy.

3. Cyklickou – vzniká v době, kdy klesá HDP, v období recese –klesá výroba, propouští se zaměstnanci, zvyšuje se nezaměstnanost.

Řešení nezaměstnanosti

1. Aktivní – nezaměstnaný si hledá práci, zvyšuje si svou kvalifikaci –rekvalifikační kurz, doplnění vzdělání, odborné zkoušky apod.

2. Pasivní – nezaměstnaný se zaeviduje na úřadu práce a pobírá podporu v nezaměstnanosti, případně jiné sociální dávky.

Podpora v nezaměstnanosti

Má na ni nárok uchazeč, který:

• za poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával v délce alespoň 12 měsíců zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ze které se odvádělo pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (započítává se zde i doba invalidního důchodu, výkon civilní služby, péče o dítě do 4 let věku, u postiženého dítěte do 18 let věku, u absolventů škol 6 měsíců studia apod.)

• požádal ÚP, u kterého je veden o její poskytnutí, a není poživatelem starobního důchodu

Podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti

• do 50 let věku 5 měsíců

• od 50 let věku do 55 let věku 8 měsíců

• nad 55 let věku 11 měsíců

Výše podpory v nezaměstnanosti

• první a druhý měsíc ve výši 65 %

• třetí a čtvrtý měsíc ve výši 50 %

• další měsíce ve výši 45 %

Podpora v nezaměstnanosti se vypočítává z:

• z průměrného měsíční čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním zaměstnání

• z vyměřovacího základu přepočteného na 1 kalendářní měsíc u osob samostatně výdělečně činných (podnikatelů)

• z životního minima platného pro jednotlivého občana staršího 26 let věku ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti

• maximálně však 0,58násobek průměrné mzdy = 19 389Kč (pro rok 2020)

• odejde-li zaměstnanec ze zaměstnání dohodou nebo dá sám výpověď (bez závažného důvodu jako je nemoc, péče o malé dítě apod.), dostává sníženou podporu v nezaměstnanosti, jen 45 %

• ten, kdo dostal odstupné, dostane podporu v nezaměstnanosti až po měsících, na které získal odstupné (doba podpory je odložena, nekrátí se)

• ten, kdo je veden v evidenci na úřadu práce si může přivydělat maximálně polovinu minimální mzdy, ale musí pracovat pouze na pracovní smlouvu, nebo dohodu o pracovní činnosti