22. Antická filozofie

- Achilles a želva – za jak dlouho želvu dohoní? Starověký paradox, Achilles – nejrychlejší běžec – nikdy nedohoní želvu, která je o kus před ním. V okamžiku, kdy totiž doběhne na původní místo želvy, želva se posunula o malý kousek dál. Když Achilles uběhne tento kousek, je želva zase o kousek dál a tak až do nekonečna. Jeho pohyb lze tedy popsat jako nekonečnou řadu stále kratších úseček, což pro starší řecké filosofy představovalo nepřekonatelný paradox

- tvrdí, že pohyb nelze ukončit, chtěl matematicky zdůvodnit pohyb

DÉMOKRITOS Z ABDÉRY

- věnoval se fyzice a etice

- ATOMOS = nedělitelný – částečky se liší tvarem, uspořádáním, polohou, typem

- Je v tom řád? Děje se to náhodně? Hledal řády

- atomos – neřeší, jestli je to poslední nedělitelná část

- Jak to vzniklo? Co bylo předtím? – nechce se k tomu odvážit, kvůli náboženství

2 stupně poznání: smyslové – subjektivní, záleží na shodě mezi lidmi, každý má smysly nastavené jinak, vypálil si očíčka

Rozumové – vstup → smysly, zpracování vstupu, můžeme odfiltrovat to, co nás klame, záleží na způsobu uvažování → IQ – podle něj podstatnější

- kritizuje stav řecké společnosti – bez práv, nedostatek svobody

- dobře řízený stát je podle něj základ

- volby – vítěz (neměl by se tak chovat) a poražený (měl by to přijmout) spolu musí žít v jednom státě a měli by se naučit soužití

- zákon prospívá těm, kteří ho poslouchají – kdo se dokáže orientovat v systému

Část c

KLASICKÉ OBDOBÍ (6. – 4. př.n.l.) – Sokrates, Platon, Aristoteles

- Zlatý věk Athén

- Řecko – Perské války – Řecko je pod tlakem

- neřeší se matematika a fyzika X člověk, etika, politika, náboženství

- schopnost argumentace – mluvit, jednat

Sofisté

- skupina lidí, za peníze nabízeli dovednosti – učitelé

- nechali se najímat do soudních sporů

- pravda je relativní ve vztahu k člověku – není objektivní → relativizace náboženství, různé náhledy

Perikles

- athénská demokracie – jsme si rovni - blbost

- preferuje občany

- „Obec je otevřená všem“ – blbost, pouze občanům

Sokrates

- matka byla porodní bába – rodil myšlenkug

- žena Xantyfa

- tvrdil, že nemá cenu zkoumat krajinu ale lidi

- aktivně se podílel na politickém životě obyvatel – opovrhoval demokracií (názor většiny nemusí být správný)

- musíme udržoval určitá pravidla

- neučil za peníze – nevydělával

- Platon byl jeho žákem – zapisoval, dialogy

- problém – popisoval realitu tak jak byla?

- Dialog – mezi Sokratem a Eutyfrónem dvě fáze:

1. destruktivní – Sokrates předstírá, že je žákem a něco neví, proč? Žák se s ním bude ochotně bavit, zajímá ho úhel pohledu, rozbíjí přesvědčení, žák dělá chyby, Sokrates ho k chybám schválně vylákal

- Sokrata štvalo, když někdo tvrdil, že všechno ví