Česká meziválečná próza - maturita

Josef Kopta (1894 – 1962) – prozaik, autor psychologické literatury, knih pro mládež, publicista. Narozen V Libochovicích v rodině krejčího. Po vystudování obchodní akademie pracoval jako bankovní úředník. Ve válce narukoval na ruskou frontu, v zajetí vstoupil do čs. legií. Po návratu do Prahy se stal tajemníkem Památníku odboje, později pracoval jako redaktor (Národní osvobození, Lidové noviny), spisovatel z povolání. Po 2. světové válce až do penzionování úředníkem ministerstva informací a Kanceláře prezidenta republiky. Románová trilogie Třetí rota – osudy jedné roty legií, narozdíl od Medka více objektivní, méně patetické líčení bojových akcí, Třetí rota na magistrále – přechod přes Sibiř, Třetí rota doma – o sžívání legionářů s poměry ve svobodném státě. Na rozdíl od Medkových oslavných legionářských románů usiloval Kopta o střízlivý pohled, pravdivý výklad faktům došel až k přesvědčení, že všechno hrdinství, oběti i naděje byly marné. Psychologický román Hlídač č. 47…

František Langer (1888 – 1965) – dramatik, prozaik, autor knih pro mládež, literární a divadelní kritik. Narozen v Praze v českožidovské rodině obchodníka, vystudoval medicínu. Již za studií se prosadil v kruzích předválečné literární i výtvarné moderny. Přátelil se s anarchisty, J. Haškem (napsal s ním několik kabaretních her), celoživotní přítel bratří Čapků. 1. světovou válku prožil na frontě jako lékař, a to i po zajetí a vstupu do čs. legií. Po válce pracoval dále jako vojenský lékař. Byl jednatelem PEN-klubu, psal do Lidových novin. Za 2. světové války emigroval. Působil jako šéf zdravotnictva čs. zahraniční armády. I v zahraničí literárně pracoval, stál v čele emigračního PEN-klubu, psal do českých časopisů, pracoval pro BBC. Po návratu byl povýšen na generála, od konce 40. let žil v ústranní. novelista, dramatik, ve středním období píše legionářskou literaturu – drama Jízdní hlídka – o skupině legionářů obležené ruskými partyzány, všichni umírají.

Ve 30. letech dva autoři odkryli jiné, pravdivější stránky složitého problému legií, vnitřního života, názorových posunů v myslích účastníků sibiřské anabáze:

Václav Kaplický – prozaik. Narozen na samotě Červený dvůr u Sezimova Ústí v rodině rolníka. Brzy po maturitě na reálce v Táboře byl povolán na haličskou frontu. V ruském zajetí se přihlásil do legií. Jako delegát zakázaného vojenského sjezdu byl zatčen a vězněn, mj. na mysu Gornostaj. Po návratu do ČSR pracoval převážně v různých funkcích v nakladatelstvích, od r. 1950 žil jako spisovatel z povolání. Gornostaj – reportážní sarkastický román, čerpající z osobních zážitků z ruského zajetí a legionářské anabáze.

Jaroslav Kratochvíl (1885 – 1945) – prozaik. Narozen v Tučapech u Vyškova. Po absolvování vyšší zemědělské školy v Halle působil jako hospodářský úředník na jižní Moravě, pak na Kladensku. Za 1. světové války byl zajat na ruské frontě a 1916 vstoupil do legií. Kvůli zapojení čs. legií do občanské války v Rusku byl ve sportu s vedením čs. legií. Po návratu v r. 1920 pracoval na ředitelství Čs. státních lesů a statků. Patřil k levicovým kulturně-politickým pracovníkům, byl spoluzakladatelem Společnosti pro kulturní a hospodářské sblížení s novým Ruskem, angažoval se v boji proti fašismu, byl aktivním členem skupiny socialistických spisovatelů Blok. Přispíval do řady časopisů, redaktor nakladatelství Čin, aktivně pracoval v ilegálním odbojovém hnutí, byl zatčen, v malé terezínské pevnosti podlehl zápalu plic. Prameny – dvoudílný román, nedokončeno, děj – od 1916 – 1917 – oddíl rakouského vojska na statku ruského plukovníka, myšlenkové proměny legionářů. Sympatie s ruskou revolucí. Šalda Kratochvíla ocenil. Prameny vzbudily pozornost nejen odlišností svého pojetí, ale také charakterizační a fabulační schopností, kterou v nich autor prokázal, vyšší umělecká hodnota.