čtenářský deník

vrací se domů, živé a zdravé, a přesto není šťastna. Její počáteční lhostejnost k válce je dávno pryč.
Už i ona pocítila její ničivé důsledky a ví, že válka všechno a všechny mění. Ale když se přibližují k
Římu, Rosetta začne zpívat a plakat, za Rosaria i za všechny ostatní, kteří byli zasaženi válkou.
Cesira je ráda, že přec jen se jí dcera tak úplně nezměnila a to jí dává jistou útěchu do dalších dnů.

HLAVNÍ MYŠLENKA:

 Válka dělá z jinak hodných a poctivých lidí divou zvěř. Na povrch vyplouvají lidské vlastnosti,
které by se za normálních okolností neprojevily. Tím je míněno hlavně zlodějství a sobeckost.
 Protiválečné dílo odsuzuje válku, která ničí lidské životy a výsledky jejich práce. Nalezneme
neorealistické prvky, zobrazena je drsnost života, zaznívá ostrá sociální kritika, přesvědčivě je
zpodoben život obyčejných lidí.

Horalka
Román Horalka je situován do válečné Itálie, jeho děj se odehrává v letech 1943 a 1944. Kniha je
napsána velmi příjemným vypravěčským postupem, autor používá ich formu. Zobrazuje období
konce fašistické nadvlády v Itálii, ukazuje bezmocnost a zoufalost civilistů; zkrátka důsledky války
– vesničany a rolníky, kterým docházely zásoby jídla, inflaci a s ní spojené problémy s penězi – lidé
přišli o úspory a nezbylo jim nic. Autor se snaží naznačit také to, jak válka a její krutosti dokážou
změnit lidi – všichni se stávají jaksi otupělými, lhostejnými; smrt člověka či zničené a
rozbombardované město je nedokážou vyvést z míry. 

Hlavní postavy – Césira – Ovdovělá majitelka jednoho římského obchodu. Mohla být 
velmi pyšnou matkou – vychovala dceru Rosettu, která byla slušná, tichá, oddaná a čistá. Byla
křesťankou a velmi lpěla na své matce. Román vypráví v podstatě o tom, jak Césira s dcerou utekly
z bombardovaného Říma na venkov, kde se snažily přežít a doufaly v to, že se za nějakou dobu opět
vrátí do Říma a budou zde žít normálním, spokojeným životem. Nakonec se jim to přeci jen
podařilo, i když bylo mnoho okamžiků, kdy se jejich situace zdála být bezvýchodnou.