čtenářský deník

Pan Ryšánek a pan Schlegl
 Příběh povídky zasahuje do roku 1875. Odehrává se v hostinci U Štajniců, kde se odedávna schází
společnost vyšších úředníků a každý zde má své místo. U jedné lavice proti sobě sedávali pan
Ryšánek a pan Schlegl. Nikdy na sebe ale nepromluvili, nepodívali se stejným směrem. Nenáviděli
se, protože dříve byli soky lásce. Jednoho dne ale prodavač kanafasu- pan Shclegl – onemocněl.
Když zase po dlouhé době přišel ke Štajnicům, shledal se opět s panem Ryšánkem – obchodníkem
se železným zbožím. překonali nenávist a ukázalo se, že se potřebují a jsou vlastně i přátelé.

Přivedla žebráka na mizinu
 Pan Vojtíšek byl žebrák, ale měl se docela dobře. Vždyť v ulici ho každý znal. Měl jedno přísné
pravidlo, nikdy nežebrat u kostela. Přes den se pak šel najíst, vždy věděl, kde ho čeká hrnek od
oběda. Jednou o něm však Baba Miliónová napovídala, že má za vodou dva domy. Potom už panu
Vojtíškovi nikdo nedal peníze ani jídlo. A pan Vojtíšek nakonec zemřel.

O měkkém srdci paní Rusky
 Paní Ruska, vdova, se zúčastňovala všech pohřbů, které na Malé Straně byly. Vždy nebožtíka
pomluvila, a proto nesměla na pohřby chodit. Proto se přestěhovala k bráně, kterou každý pohřeb
musel projít.

Večerní šplechty

 Na střechách malostranských domů se scházeli čtyři muži. Povídali si a rozjímali o životě. Zde
měli klid. vystupuje zde postava autora (Hovora).

Doktor Kazisvět
 Doktor Kazisvět byla přezdívka pro lékaře Heriberta, který však své povolání nevykonával. Lidé
jej pro jeho uzavřenost neměli rádi. Při jednom slavném pohřbu rady Schepelera sjela rakev z
nosítek a Heribert poznal, že „mrtvý“ muž žije. Stal se tak sice slavným, ale to nic nezměnilo a
Heribert byl doktor Kazisvět neboť zkazil radost dědiců a vdovy.