Karel Hynek Mácha - Máj

Dílo:

• poezie, próza, fragmenty dramat

• 1. básnické pokusy německé

• 1. česky psaná báseň na popud J. Jungmanna

• Často klade otázky o smyslu života

• Námět často koloběh lidského života ohraničený zrozením (symbol kolébka) a smrtí (symbol hrob)

• Často používá protiklady (život x smrt, krása x ošklivost, sen x skutečnost)

Svatý Ivan

Zápisník díla Karla Hynka Máchy z let 1833-1835

• Jeho nejrozsáhlejší rukopisná památka

• Lit. díla, nápady, poznámky z četby, výpisky, náčrtky hradů, …

Kat

• Dokončená povídka

• Konfrontuje Václava IV.

• Líčí ho jako rozervaného osamoceného a nepochopeného člověka

• Dále vystupuje kat – levoboček královského rodu, rozpor – vznešenost x ponížení

• Hrdinové ztratili svůj historický charakter – mluvčí básníkových myšlenek

Cikáni

• Román, obsahem podobný Máji

• Tradiční romantické motivy – mladá dívka, která spáchá sebevraždu, syn, který nezná svého otce

• Objevuje se tu zápletka, působivé líčení přírody a úzkostného zmatku člověka, otázky vášně a osudu

Marinka

• Povídka

• Forma kompoziční

• Promyšlená hudební skladba psána v ich-formě

• Kontrast duševní krásy dívky z chudé čtvrti a jejich hmotné bídy

• Její mladý život končí, když podlehne nemoci chudých – tuberkulóza

Pouť krkonošská

• Próza

• Motiv – rozervanost, pesimismus

• Osamělý hrdina se v horách setkává s mrtvými mnichy, kteří mu mohou pomoci najít odpovědi na jeho otázky

Máj (1836)

Literární druh: lyrika a epika

Literární žánr: lyricko-epická báseň (dílo má děj a jsou zde líčeny i pocity)

Typ vypravěče: Hynek - er-forma, v posledním zpěvu ich-forma

Čas a místo děje: Krajina u Doks, pod Bezdězem – Máchovo jezero v májovém období (především
1. a 2. květen – noc před Vilémovou popravou a ráno, závěr po 7 letech), pravděpodobně v básníkově současnosti (1. polovina 19. století).

Jazyk a styl: Moderní básnická řeč, mění hierarchii představ a pojmů (májový večer x večerní máj), umělecké mistrovství Máchovo: nedůležitý, jednoduchý příběh; obraz přírody – barvitost, citová působivost, pohyb a napětí, barvy světlostně kontrastní, pastelové, záměrná kombinace (modrá a bílá, zelenorůžová,…), kontrast tematický (jarní příroda x poprava) i jazykový (na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal), slova kontrastního významu často v rýmech, subjektivizace epiky (vztah básníka a lyrického hrdiny), básnické prostředky – epiteton, přirovnání, metafora, oxymóron, synekdocha, metonymie, pleonasmus, apostrofa, gradace, zvuková stránka: důraz na zvukovou krásu verše, melodičnost, zvukomalba, zvukosled, rytmus vzestupný (jamb)

Kompozice: Dílo začíná předzpěvem. Obsahuje 4 zpěvy se 2 intermezzy, která jsou chronologicky seřazeny. Prostý děj – tragédie Jarmilina (utopí se ze zoufalství nad osudem Vilémovým), tragédie Vilémova (popraven za vraždu otce, kterého neznal, jako soka v lásce), v popředí úvahy o smyslu života, odpor ke spol. Intermezza zpomalují děj, znázorňují sepětí člověka s přírodou